Pěstování rajčat bez chemie od A do Z: Kompletní průvodce

Rajčata jsou přesně tou zeleninou, kterou si většina zahrádkářů na zahrádce neodpustí. Není se čemu divit, jsou relativně nenáročná a chuť těch domácích se s kupovanými rajčaty nedá srovnat. Navíc se nemusíme omezit na 5 běžných odrůd ze supermarketu, ale můžeme si vypěstovat pestrou škálu rajčat všech barev a tvarů. Rajčata prostě na našich zahradách nesmí chybět. Souhlasíte? Připravila jsem pro vás článek s kompletními informacemi o pěstování rajčat bez chemie pro bohatou úrodu.

Dělení rajčat

Rajčata nejčastěji dělíme na:

• Tyčková, keříčková a divoká – Tyčková rajčata potřebují oporu a vyštipují se u nich postranní výhony, takže se pěstují na jeden nebo dva hlavní výhony. Keříčková rajčata nevyžadují oporu a nevyštipují se, jsou tedy méně pracné na pěstování. Ovšem náchylnější na plísně. Speciální kategorií jsou rajčata divoká, nejbližší své původní podobě. Jsou to bujné keříky bohatě porostlé malými sladkými plody.
• Polní a balkonová – Můžeme se setkat i s tímto označením rajčat. Polní rajčata jsou vhodná na venkovní záhony a balkonová na pěstování v nádobách.
• Raná, středně raná a pozdní – Raná dozrávají nejdříve, za příznivých okolností již na konci června a v červenci. Pozdních rajčat se naopak dočkáme až v srpnu.
• Masitá, cherry, klasická – Rozdělení dle velikosti a využití plodů. Klasická jsou univerzální, cherry na přímý konzum a masitá na zavařování a sušení.

Nejlepší rajčata pro pěstování bez chemie

Na pěstování rajčat bez chemie se hodí především rané a resistentní odrůdy na plíseň bramborovou. Ta se u nás šíří natolik, že je bohužel nemožné se jí ke konci sezóny vyhnout bez použití chemie. Pokud se ovšem zaměříme na rané a resistentní odrůdy, můžeme sklidit spousty rajčat ještě dříve než plíseň na konci léta či na podzim nastoupí. Resistentní odrůdy jsou schopné plísni odolávat mnohem déle, i když jsou v okolí již napadená rajčata.

Mně se osvědčily tyto odrůdy:

• Stupické polní rané
• Primabella
• Resibella
• Gardener´s Delight

Semenaření rajčat

Nebojte se experimentovat a každý rok zkusit pár novinek. Těch odrůd je tolik, že já neodolám a pěstuji třeba až 15 odrůd najednou. Některé se moc neosvědčí a některé naopak ano. Pokud jsou nehybridní (odrůda není označená jako F1, např. Start F1 nebo Tornádo F1), beru si vlastní semínka.

Semenaření rajčat je opravdu jednoduché. Vyberte 2 – 3 plody nebo více ze zdravých rostlin rajčete jedné konkrétní odrůdy a jejich šťávu i se semeny vymáčkněte do skleničky. Doplňte stejné množství vody a nechte 3 dny kvasit při pokojové teplotě. Po třech dnech se ze semínek odstraní slizovitý obal. Zralá semínka se drží u dna. Vylejte přebytečnou vodu a doplňte čerstvou. Sklenici se semínky u dna takto několikrát propláchněte. Nakonec semínka přeceďte přes cedník a nechte oschnout třeba na papírovém tácku nebo kusu kartonu. Semínka nechte schnout několik dní a poté skladujte v suchu a temnu. Při celém procesu si vše řádně označte.

Výsev a předpěstování rajčat

Máte již vybrané odrůdy a semínka? Pěstování rajčat začíná v březnu či začátkem dubna, kdy je čas si rajčata předpěstovat. Většina zahradníku je předpěstovává v domácích podmínkách. Rajčata totiž pro své klíčení a předpěstování potřebují teplo a nesnesou mrazy. Obecně je pravidlem rajčata vysévat 6 – 8 týdnů před posledními hrozícími venkovními mrazy. Pokud nemáte k dispozici vytápěný skleník či světla na svícení, tak nemá příliš smysl rajčata vysévat dříve, byla by při nedostatku světla v únoru či brzy v březnu zbytečně vytáhlá.

Na výsev rajčat si připravte běžné výsevní nádoby nebo v ideálním případě malý pařníček určený na výsevy. Nádoby či sadbovače naplňte až téměř po okraj speciálním výsevním substrátem, který koupíte v zahradnictví. Na povrch rozhoďte nebo položte semínka, jemně zatlačte do substrátu a lehce poprašte další zeminou. Semínka nedávejte příliš hluboko, bude stačit pár milimetrů. Substrát pak udržujte stále vlhký, k čemuž výborně poslouží plastová víka od pařníku. Klidně použijte mikrotenový sáček, do něhož uděláte pár děr. Nádoby pak umístěte do tepla od 20 do 26 °C. Vyklíčit by měla do týdne.

Jakmile semínka vyklíčí, odstraňte víko a nádobu s rajčaty dejte na nejsvětlejší okno v domě. Nyní bude dostačující teplota okolo 16 – 22 °C. Mnohem důležitější je světlo. Dejte si pozor na stínění rámu oken, rajčata klidně na parapetě podepřete, tak aby měla co nejvíce světla a nevytahovala se. Substrát udržujte tak akorát vlhký, ale ne přemokřený.

Pikýrování rajčat

Po tom co rajčatům vyrostou dva pravé listy (hned další sada listů po vyklíčení) je třeba je přepikýrovat do větších nádob aby si nestínila a aby se jim nezamotaly kořínky. Za vhodné nádoby považuji květináče, plastové půllitry či kelímky, např. od jogurtu s objemem 500 ml. Další vhodnou alternativou jsou nádoby od džusu či mléka. Důležité je do nádob udělat několik děr na odtok přebytečné vody. Znovu použijte výsevní substrát nebo již domácí kompost. Já letos testuji substrát na výsev a množení bez rašeliny z Lidlu a jsem spokojená. Jestliže se rajčata vytáhla, přesaďte je o něco hlouběji až po první děložní listy.

Nyní už je jen třeba zajistit rajčatům dostatek světla a přiměřeně zálivky. Od začátku května začněte rajčata otužovat. Vyneste je denně ven. Z počátku na pár hodin do stínu. Na noc zase domu. Postupně čas prodlužujte a rajčata začněte vystavovat slunečním paprskům. V půlce května a ve vyšších polohách na konci května je čas rajčata přesadit na finální stanoviště.

Příprava záhonu pro rajčata

Rajčata patří do 1. nebo 2. tratě. Záhon by měl být na podzim pohnojený organickým hnojem nebo kompostem na jaře. Loni jsem experimentovala a pěstovala rajčata čistě v koňském hnoji a dařilo se jim. Pro pěstování rajčat vyberte slunečné místo.

Výsadba rajčat

Výsadba rajčat na finální místo probíhá až potom co odezní poslední noční mrazy. V našich podmínkách to bývá od 12. do 15. května na tzv. ledové muže Pankráce, Serváce a Bonifáce. Ve vyšších nadmořských výškách to ale může být až o 2 týdny později. Je-li předpověď příznivá, tak kolem půlky května můžeme rajčata vysazovat ven na záhon.

Výsadba rajčat na záhon

Tyčková i keříčková rajčata se mi vyplácí sázet ve sponu 40-50 x 40-50 cm. Divoká rajčata vyžadují spon větší okolo 50 x 100 cm. Pro rajčata vyhloubím důlky. Na spod důlků dávám mykorhizu a 2 hrsti posečené trávy, která jak postupně tleje slouží jako dočasný zdroj tepla a posléze jako živiny navíc. Vyplatí se u stonku rajčat nechat menší prohlubeň, abychom při zalévání vodu směřovali ke kořenům.

Vytáhlá rajčata sázím našikmo o něco hlouběji než rostla v sadbovačích. Z vytáhlého stonku, který částečně utopím v zemi vyraší kořínky a tak se zvětší kořenový bal. Rajče se ze začátku sice naklání k zemi, ale po pár dnech se vzpřímí.

Výsadba rajčat do skleníku

Skleník je vhodné místo na pěstování rajčat bez chemie. Pokud nehrozí mrazivé noci či rána, můžete zkusit rajčata do skleníku vysadit dříve než v půlce května. Zvláště polykarbonátové skleníky jsou schopné si naakumulované teplo ze dne podržet i do noci. Rajčata ve skleníku rostou i dozrávají rychleji a nejsou vystaveny dešti, takže lépe odolávají plísni bramborové. V letních měsících ale musí být skleník dostatečně odvětráván. Spon ve skleníku můžete volit o něco těsnější například 40 x 40 cm. Výsadba probíhá stejně jako na záhoně. Rajčata ve skleníku nezapomeňte pravidelně zavlažovat.

Pěstování rajčat v nádobách

Spousta zahrádkářů si pochvaluje pěstování rajčat v nádobách. Vhodné umístění bude u slunečné stěny domu pod přepadem střechy, kde na ně neprší. Doporučuji tyto velké samozavlažovací květináče, které nemusíte zalévat tak často a umožní vám odjet na pár dní pryč. Na tyčková rajčata je ideální rozměr 50 x 50 cm, kompromis je 40 x 40 cm a na menší balkónová rajčata by mohlo stačit 25 x 25 cm. Substrát zvolte univerzální nebo kompost ze zahrady. V průběhu sezóny bude třeba rajčata přihnojovat.

Vhodná opora pro tyčková rajčata

Já jsem si oblíbila spirálové tyče, na které se rajčata snadno navádí. S povrchovou zelenou úpravou vydrží dlouhé roky. Musí se zapíchnout opravdu co nejhlouběji, jinak hrozí, že se pod tíhou rajčat ohnou. Výhodou je že se na ně rajčata snadno navádí a nemusí se k tyči přivazovat. Další variantou je zatlouct k rajčatům dřevěnou tyč nebo zapíchnout dostatečně silný klacek a rajčata k nim přivazovat. Ve skleníku je pak možnost vést rajčata na provázek natažený z vrchu skleníku.

Oporu k tyčkovým rajčatům, zvláště širší dřevěné tyče, zapíchněte nejlépe již při výsadbě, abyste později rajčatům neponičili kořenový bal.

Péče o vysazená rajčata

Kromě navádění tyčkových rajčat na tyčky je potřeba u tyčkových rajčat odstraňovat postranní výhony. Vzhledem k rozšíření plísně bramborové, je jistotou pěstovat rajčata na jeden hlavní výhon. Rajčata však mají tendenci se divoce rozrůstat a mezi stonkem a listy vytváří tzv. zálistky. Pravidelným odstraňováním těchto postranních výhonů si zajistíme vzdušnější porost a větší plody. Zálistky je nejlepší do délky cca 15 cm vylamovat prsty. Větší zálistky je jistější ušmiknout zahradními nůžkami.

Další trochu spornou činností je v průběhu pěstování rajčat odstraňovat první spodní listy tyčkových rajčat. Jsou zahrádkáři, kteří je ke konci sezóny oholí úplně a jsou zahrádkáři, kteří tuto praxi hlasitě odsuzují. Já se uchyluji k tomu odstranit listy, které se dotýkají země nebo jsou blízko zemi či dalším rostlinám. Když prší, kapky vody se od půdy odráží a na spodních listech se zbytečně drží moc vlhkosti, která je, jak už jsme si řekli, rizikem pro vznik sporů plísně bramborové. Odstraněním prvních řekněme dvou párů listů nejblíže zemi celkový porost provzdušníme. Beru to jako prevenci, ale nic se nemá přehánět. Listy rajčata potřebují k fungující fotosyntéze a plodům dodávají potřebné aroma.

Někdy v půlce srpna je dobré zastřihnout vrchol rajčat nad posledními nasazenými plody, aby rostlina vkládala energii do dozrání všech plodů a ne do růstu a vytváření dalších květenství. Později nasazené plody nemají šanci dozrát.

Výbornou praxí je rajčata na letní měsíce zamulčovat, abychom zmírnili odpar vody, kterou rajčata potřebují. O mulčování se dočtete vše v tomto mém článku. Pokud delší dobu neprší, tak se zalévání stejně moc nevyhneme.

Jak často rajčata zalévat?

Mám čtyři zásady týkající se zálivky rajčat:

• Rajčata nikdy nezaléváme a nekropíme na listy!

Vše hned vysvětlím. Nechci se opakovat, ale co se zalévání přes listy týče, tak jsme opět u té prevence plísně bramborové. Vlhkost = riziko vzniku. Však se k tomu dostaneme hned v další kapitole. Rajčata tedy zaléváme vždy ke stonku, tam kde rostlina vytvořila kořeny.

• Rajčata zaléváme méně často, ale o to vydatněji.

Tady musíme udělat dostatečnou osvětu. Prosím, šiřte to dál. Zapomeňte na každodenní zálivku, kdy vždy cvrnknete lehce vody k rostlině a jdete k další. Toto se netýká jen rajčat. Mám na to celý článek, kde vše dopodrobna vysvětluji. Vžijte se do takové rostliny. Byli byste za takových podmínek nuceni vytvořit bohatý a hlavně hluboký kořenový systém? Jistěže ne, každý den přeci máte přísun vody. No jo, jenže z nás lidí se tak stávají otroci a co nastává v parných letních dnech si ani nechtějte představit.

Rostliny jsou inteligentní a my se je můžeme naučit ovlivňovat. Pokud rostlina bude mít přísun vody jen jednou za týden nebo méně, bude nucena pustit kořeny do hlubších vrstev půdy, kde se voda tak snadno nevypaří a je jí tam více. A to je přesně to co chceme. Takže moje rada zní, zalévejte rajčata jednou týdně (2 x když bohatě plodí), ale pořádně, tak aby na metr čtvereční přišlo okolo 20 litrů vody.

• Nezalévejte studenou studniční vodou

Studniční voda je o dost chladnější než okolní teplota a v létě byste rajčatům mohli způsobit teplotní šok. Nejlepší je mít vodu v nadzemních nádržích, kde se vždy ohřeje na okolní teplotu. Ideální je chytat dešťovou vodu, kterou mají rostliny nejraději.

• V parných letních dnech zaléváme ráno nebo večer

Jedná se hlavně o úsporné opatření co se šetření vody týče. Pokud bychom zalévali uprostřed dne, tak se nám spousty vody vypaří a přijde tak vniveč.

Hnojení rajčat

Rajčata jsou na živiny středně náročné rostliny. Na podzim pohnojené záhony chlévským hnojem by rajčatům co se živin týče mohly stačit. Nebude však od věci rajčatům v průběhu sezóny dopřát něco navíc. V průběhu růstu během května a června doporučuji hnojit jednou na 14 dní kopřivovou jíchou. Jak začnou rajčata nasazovat plody, tak hnojím kostivalovou jíchou. No a pokud máte možnost, tak zkvašené slepičince nebo holubince vzbudí přímo raketový růst vašich rajčat.

Není třeba hnojit chemickými umělými hnojivy typu NPK. Já přímo odrazuji od používání těchto granulovaných nebo chemických rozpustných hnojiv, protože škodí půdnímu ekosystému. Půdu překyselují a zasolují, takže se v ní nedaří užitečným živočichům, bakteriím a mykorhize. Zdravá půda je základ a přírodní jíchy ji jen svědčí. Pokud chcete vaši půdu uzdravit, hnojte chlévským hnojem a přidávejte vlastní kompost. Jako třešničku na dortu je možné aplikovat mykorhizu a probiotika.

Nejčastější choroby rajčat

Vybrala jsem dle mého dvě skutečně nejčastější choroby rajčat. První je postrachem všech pěstitelů rajčat. Druhá je celkem snadno řešitelná. Existují další méně časté choroby rajčat, o kterých se dočete zde.

Plíseň bramborová

Plíseň bramborová je bohužel tak rozšířená, že každý rok přijde, dříve či později. Naším cílem je vypěstovat odolná a zdravá rajčata se vzdušným porostem, tak abychom co nejvíce oddálili šíření této zákeřné choroby, která každý rok na podzim naše rajčata zahubí. Jestliže nechcete rajčata stříkat chemií, musíte se s tímto faktem smířit. Dobrou zprávou je, že správným pěstováním raných a resistentních odrůd sklidíme většinu plodů dříve než plíseň nastoupí.

Plíseň bramborovou poznáte podle šedavých flecích na listech. Později se plíseň šíří na stonky a plody.

Už jsme si řekli, že vysoká vzdušná vlhkost = nebezpečí vzniku a šíření plísně bramborové.

Jak se vyhnout a zpomalit šíření plísně bramborové na rajčatech?

• Pěstujte rajčata v dostatečném sponu, ideálně 50 cm od sebe.
• Spirálové tyče před použitím vydesinfikujte, já používám ocet.
• U tyčkových rajčat odstraňujte spodní listy a zálistky.
• Pro zdravá a silná rajčata používejte mykorhizu a probiotika.
• Rajčata nikdy nezalévejte na listy.
• Po dešti se vyplatí rajčaty zatřást a setřást tak zbytečné kapky vody. Rostliny rychleji oschnou.
• Pokud máte tu možnost, pěstujte rajčata pod stříškou. Lze ji vytvořit přímo na záhoně.
• Jako prevence je oblíbený přírodní postřik BioGarden Polyversum, postřik z mléka a vody v poměru 1:5 nebo postřik z česnekového a přesličkového výluhu.
• Při prvních známkách napadení odstraňte za suchého dne napadené listy. Pokud je rostlina napadená silně, raději ji odstraňte a spalte.

Suchá hniloba plodů

Suchou hnilobu plodů, přesněji okvětí, poznáte podle nevzhledných flecích na plodech. Vypadají jako plesnivé, ale jsou způsobené nedostatkem vápníku v půdě. Mohou se objevit při dlouhotrvajícím suchu, kdy je pro rostlinu obtížné čerpat vápník z půdy. O tom jak si s tímto problémem snadno a rychle poradit se dočtete zde.

Zpracování a uskladnění plodů

Sklizená rajčata mají různou dobu skladovatelnosti. Vždy je to ale otázka jen pár dní. V nejlepší kondici rajčata vydrží při teplotě okolo 10 °C.

Nejvhodnější způsob jak rajčata zpracovat je sušení a zavařování.

Nabízí se několik možností:

• sušení rajčat v sušičce
• sušení rajčat na slunci
• sušení rajčat v horkovzdušné troubě
• zpracování na rajčatový protlak
• rajčatový kečup
• zavařená rajčata ve vlastní šťávě

O tom jak zpracovat přebytky rajčat na zimu mám celý článek s recepty a návody. 4 způsoby jak zpracovat rajčata na zimu

Zelená nedozrálá rajčata z napadených rostliny sklízím a nechávám dozrát mimo rostlinu. Zavěste je za celé vijany nebo je dejte do krabice společně s jablkem. To uvolňuje hormony podporující dozrávání. Uvidíte, že se brzy vybarví.

Likvidace rajčat na konci sezóny

Uf, tento článek se nám společně s rajčatovou sezónou blíží k pomyslnému konci. Sklidili jste plné košíky rajčat, ale první mrazy a plíseň bramborová se již podepsali na vašich rostlinách? Je čas zbavit se rostlin a vám možná nastala otázka co s nimi. Spálit? Zakopat? Odvézt či snad zkompostovat?

Tady se praxe zahradníků dost liší. Většina zahradních pouček jasně říká, napadené rostliny spálit. Já napadené rostliny pálím jen v polovině sezóny, když se jedná o menší jednotky kusů. Na konci sezóny se nebojím nemocná rajčata zkompostovat. Věřím, že kompost spory plísně do dalšího roku zlikviduje. Pálení je jistota, kompostování risk.

Není nad domácí rajčata

Snažila jsem se vám předat vše co o pěstování rajčat vím za dobu mého zahradničení. Rajčata pěstuji od prvního roku, kdy jsem začala zahradničit a nedokážu si bez nich sezónu představit. Budu moc ráda za zpětnou vazbu v podobě sdílení nebo komentářů. Přístupů k pěstování rajčat je více a každému se zamlouvá něco jiného. Věřím, že s pomocí mého návodu budete mít úspěch a budete moci obdarovat svou rodinu a přátele voňavými a sladkými rajčaty.

Ať to roste!

Tyto články se vám budou také hodit:

• 4 způsoby jak zpracovat rajčata na zimu
• Experimentální instantní záhon na koňském hnoji
• Jak na smíšené kultury: Vhodní a nevhodní sousedé na záhonech
• Užitečné bylinky na zeleninové záhony
• Mykorhiza na zahradě: Význam mykorhizních hub pro rostliny, aplikace a produkty
• Recenze na probiotika WEIKI aneb má tříletá zkušenost