Každý kdo někdy zakládal záhony rytím na trávníku ví, jak náročná a zdlouhavá činnost to je. Ani my jsme se tomuto kroku nevyhnuli. Když jsme před třemi lety v časovém presu na jaře zakládali zeleninové políčko na naší rodinné zahradě, neměli jsme pořádný plán, jak naložit s travními drny. Házeli jsme je na velkou hromadu, kde se do dnešního dne proměnily na krásný kompost. Ovšem dnes bych je skládala na kartony a založila instantní záhony bez rytí. Je to o poznání lehčí a rychlejší způsob, jak založit funkční záhon, bez odrnování a odplevelování. Předtím než popíši jak takový záhon založit, pojďme se blíže podívat na to, jak zahradničení bez rytí vlastně funguje a proč se spoustu permakulturistů a přírodních zahradníků přidává k tomuto zahradnickému hnutí.

Zahradničení bez rytí

Zahradničení bez rytí vychází z permakulturního přístupu, kde se mimo jiné snažíme pěstovat plodiny a květiny za co nejmenšího úsilí. Nejen, že ušetříme čas a síly, ale ve finále se postaráme o zdravější a produktivnější půdu. Jak je to možné? V jedné hrsti půdy žijí doslova miliardy nejrůznějších organismů, které společnými silami vykonávají životní funkce, jako je metabolismus, reprodukce, respirace, vylučují hormony, enzymy atd. Každá vrstva půdy je v tomto zcela unikátní. Pokud půdu ryjeme a obracíme, je to jako bychom převrátili mrakodrap vzhůru nohama, nastane v ní chaos. Krátkodobě sice podpoříme rozkladné procesy a přístup k dusíku, ale z dlouhodobého hlediska takto půdu vyčerpáváme. Inspirujme se přírodou, lesem. Nikdo tam půdu neryje, ale přesto je kyprá a plná života.

Jistě si říkáte jak půdu hnojit, když tam ani nemůžeme zarýt hnůj. Tady většinou nastává kámen úrazu pro začínající zahrádkáře. Každý rok je totiž potřeba přidat lehkou vrstvu kompostu, který nemají všichni k dispozici. My už naštěstí ano, takže si na záhony rozvozíme kompost ve vrstvě asi 5cm. Kompost funguje jako mulč proti plevelům a erozi, navíc dodá potřebné živiny do horních vrstev půdy. První rok až dva, než se nám kompost vytvoří, je samozřejmě možné mulčovat jiným organickým materiálem, např. slehlou posekanou trávou, spadaným listím, zeleným hnojením, slámou, senem či štěpkou. Případně je možné pěstovat půdokryvné plodiny jako jsou okurky a dýně.

Co budeme na záhony bez rytí potřebovat?

V prvé řadě je to karton, který nám bude sloužit jako zábrana proti prorůstání plevele. Bude potřeba dostatečné množství kartonu, tak aby zabral celou plochu budoucího záhonu. Nejvíce se osvědčily kartony od kol z cykloshopů. Jejich předností je velikost (malé kartony se musí skládat na sebe, aby se dostatečně překrývaly) a tloušťka. Jsou silnější než běžné krabice a tím pádem déle zadrží plevel, než se rozpadnou. Největší výhoda však spočívá v tom, že vám je obchody s jízdními koly rádi předají za odvoz. Bezpečnosti kartonů se obávat nemusíte. V záhonu se v průběhu času rozloží, obsahují jen organické materiály. Jsou lepeny přírodními škroby.

Další základní materiál je zemina. Může to být kompost, travní drny nebo zemina z výkopů. Tu nyní využíváme my, protože kopeme základy na skleník. Tady opravdu využijte to, co máte k dispozici. Máte k dispozici velké množství koňského hnoje? Výborně! Na instantní záhon se bude náramně hodit a vy tam budete moci hned vysadit na živiny náročné plodiny jako jsou třeba dýně nebo cukety. Pokud nemáte nic z jmenovaného, tak jako poslední možnost využijte dovezený kompost z kompostárny. Tak a teď se dostáváme k důležité otázce, jak to všechno navrstvit.

Jak vytvořit instantní záhony?

  1. Vyberte si na zahradě vhodné místo pro to co chcete na záhoně pěstovat. Ideálně na slunci nebo v polostínu. Může to být kus trávníku, ale i místo zarostlé kopřivami nebo jiným plevelem. Pokud je vegetace vzrostlá, tak ji co nejvíce posekejte/posečte a hráběmi vyčistěte.
  2. Pokud na záhon nespěcháte, vyplatí se na vybrané místo rozložit nepropustnou černou folii, která třeba za rok plevel významně oslabí. Tento krok však není vůbec potřeba.
  3. A jdeme k věci. Připravíme si kartony, oddělejte z nich veškeré sponky, lepící pásky a plasty.
  4. Na vybrané a posekané místo umístěte kartony jako půdorys vašeho nového záhonu. Důležité je, že jak na sebe jednotlivé kusy kartonu navazují, musí se dostatečně překrývat, alespoň 20cm.
  5. Na kartony následně navezte půdní materiál. Pokud máte hnůj, vytvořte na kartonu 10-15 cm vrstvu. Na hnůj pak navezte vrstvu kompostu nebo půdu z výkopů, cca 10-15 cm. Celková vrstva by tedy měla tvořit od 20-30 cm. Nebojte se to celé dostatečně udusat, zalít a ihned osázet. S hnojem se na záhon budou hodit brambory, dýně, kukuřice, cukety, rajčata nebo papriky. Je možné použít i samotný kompost ve vrstvě od 20-30cm, navozte ho přímo na karton a dostatečně udusejte. Vše důkladně zalejte vodou a osázejte.
  6. Cílem je, záhon pokrýt vegetací, abychom zabránili zaplevelení. Jak si vypěstovat kvalitní sazenice se dočtete zde.

Nebojte se experimentovat

Nebojte se s půdním pokryvem experimentovat. Klidně si umíchejte směs jílu, písku a listovky. Snažte se použít jakýkoliv dostupný organický materiál, který by mohl plodinám, které chcete pěstovat vyhovovat. Záhon je možné vytvořit i z travních drnů, které na sebe naskládáte vzhůru nohama, tak aby byly trávou dolů. Do travních drnů, pak udělejte důlky v průměru 20 cm a hloubky 20 cm, které vyplníte kompostem a vysadíte tam ideálně dýně, které záhon pokryjí. Zhruba za rok se travní drny rozloží na výživnou půdu.

Je jedno, kdy záhony připravíte. Pokud to bude na jaře či brzkém létě, můžete na nich ještě ten rok vypěstovat zeleninu nebo trvalky. Pokud záhon založíte na konci léta nebo na podzim, tak jej osázejte zeleným hnojením, například hořčicí nebo svazenkou. To jej svými kořeny obohatí na živiny, prokypří a na zimu pokryje ochranou mulčí.

Další tipy aneb fantazii se meze nekladou

Instantní lehce vyvýšené záhony se vyplatí olemovat, zejména, pokud je zakládáte na nerovném povrchu. K tomuto účelu se hodí různá dřevěná prkna nebo klády. Mně se osvědčilo záhony oplést pruty, vypadá to velmi esteticky.

Pokud zakládáte celé záhonoviště bez rytí i s cesty mezi záhony, je důležité karton vést i pod cesty, s dostatečnými překryvy. Cestičky pak vysypte dřevěnou štěpkou, nebude vám tam tak prorůstat žádný plevel.

Pokud nemáte dostatečnou vrstvu půdy na kartonech, je možné v půdě vyhloubit důlky i přes karton, doplnit kompostem nebo substrátem a tyto důlky osázet, takže rostliny budou moci kořenit hlouběji než je vaše vrstva na kartonech.

Karton se zhruba za rok rozloží, plevel by do té doby měl být natolik oslabený, že vrstvu půdy nedokáže prorůst, ovšem ne vždy se nám to podaří. Je možné, že přeci jen nějaký plevel proroste na povrch. Proto doporučuji půdu pokrýt vegetací, aby těmto plevelům stínila a oni tak dále nesílily. Pokud máme možnost, tak plevel samozřejmě vytrhneme.

Na naší zahradě již máme několik takových záhonů a fungují více let bez problému. Dále je neryjeme, ale každoročně přidáváme vrstvu kompostu. Tento článek vychází z mé osobní zkušenosti, kdy se mi zakládání instantních záhonů na kartonech velice osvědčilo.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.