Blíží se zima, zeleniny na našich záhonech postupně ubývá a vznikají volná místa. Možná už jste vše sklidili a při pohledu na prázdná místa si říkáte jak připravit záhony na zimu a jaro. Jestliže to je váš případ, pak jste tady správně. V tomto článku se dozvíte co je třeba si rozmyslet, jak záhony hnojit, vápnit a mulčovat tak, abyste měli v příštím roce úspěšnou zahradnickou sezónu.
Měli byste mít i představu, co chcete na jednotlivých záhonech pěstovat příští rok a podle toho jednat. Bude na záhoně příští rok náročná teplomilná zelenina jako rajčata, dýně nebo papriky? Pohnojte záhony na podzim ještě před zazimováním.
S radostí se s vámi podělím o tom jak záhony připravit na zimu a na celý další rok.
Co sklidit před mrazy
Ještě než začnou ranní mrazy, skliďte veškerou zeleninu, která mrazy nezvládá. Je to teplomilná zelenina jako rajčata, papriky, lilky, okurky, cukety, mochyně, fazole, fenykl, celer bulvový a řapíkatý a dýně, které stále ještě můžete mít na záhonech. Začátkem listopadu už je nejvyšší čas sklidit poslední plody a odnést do tepla.
Dýně sklízejte vždy i se stopkou a skladujte v pokojové teplotě, kde zdravé plody vydrží až do jara.
Nedozrálá neplesnivá zelená rajčata dozrají v teple domova. Dejte je do krabice společně s jablkem, které uvolněným etylénem podpoří jejich dozrávání.
Mírný mráz snese pórek letní, salát, čekanka, hrách, kapusta, zelí a špenát. Tady nemusíte spěchat. Vydrží teploty až do -6 °C. Skliďte je vždy až po oteplení a ne když mrzne. Jakmile, ale mráz a zima udeří naplno, mělo by být sklizeno.
Zelenina, která přečká zimu bez úhony
Zimu na záhonech přečká pór zimní a kořenová zelenina jako mrkev, kořenová petržel, pastinák, černý kořen. Kořenová zelenina je obecně velmi odolná mrazům a můžete ji tak sklízet vždy když je potřeba.
Na záhonech také nechte růžičkovou kapustu a kadeřávek, které můžete sklízet v průběhu zimy. Uvidíte, že zimu bez problému přečkají a navíc se na záhonech krásně vyjímají.
Hnojení záhonů na podzim
Už na podzim byste si měli rozmyslet co na jednotlivých záhonech chcete pěstovat v příští sezóně. Je to z toho důvodu, že záhony je potřeba ideálně jednou za tři roky pohnojit. Obecně se doporučuje hnojení před pěstováním na živiny náročné zeleniny, např. košťáloviny, plodová zelenina a brambory.
Další rok byste tam měli pěstovat zeleninu se středními nároky na živiny jako je třeba kořenová zelenina a cibuloviny.
Třetí rok pak přichází na řadu na živiny nejméně náročná zelenina jako saláty, řeřicha, ředkvičky, hrách nebo fazole.
Jaký hnůj je nejlepší?
Po třetím roce je potřeba záhony pohnojit a začít koloběh znovu. Kravský hnůj je nejoblíbenější a nejuniverzálnější. Nejlepší je uleželý kravský hnůj, který na záhony navršíte ve vrstvě asi 10 cm a necháte ho tam přes zimu ležet jako ochranu před mrazy. Nebojte se, žížaly budou díky ochraně aktivní i přes zimu a postupně hnůj dostanou i do hlubších vrstev půdy.
Koňský hnůj se vyplatí pro tužší jílovité půdy, které odlehčí. Pokud se potýkáte s těžce jílovitou půdou, je lepší hnůj zarýt. Můžete ji odlehčit i pískem, pokud ho máte k dispozici. Uvidíte, že za do pár let budete mít kvalitní kyprou půdu. Nevýhodou koňského hnoje je obsah velkého množství semen plevelů.
Velice účinné hnojivo je také slepičinec a holubinec. Mám velké štěstí, že znám místního holubáře, který mi vždy holubince daruje. Je to velice ceněné hnojivo bohaté na dusík a fosfor. V sezóně s ním pracuji opatrně a v minimálních dávkách, protože je to silné hnojivo, které by mohla popálit kořeny rostlin. Na podzim je ale skvělá možnost slepičince a holubince aplikovat a rozsypat po záhonech. Holubince přidávám i do kompostu a tím získávám velmi výživný kompost pro náročnou zeleninu.
Když není zbytí kupte granulovaný hnůj
Vždy upřednostňujte místní zdroje hnoje. Pokud ale nemáte přístup k žádnému ze zmíněných hnojiv, kupte hnojivo granulované. Když je nouze tak se mu nevyhýbám. Doporučila bych zakoupit granulovaný kravský hnůj nebo slepičí od Agro. Jsou 100% přírodní a 10 kg vystačí na zhruba 30 m2. Výhodou je, že neobsahují žádná semena plevelů.
Nikdy nepoužívejte chemická hnojiva
Varuji před používáním chemických rozpustných nebo granulovaných hnojiv tipu NPK. Tato hnojiva ve skutečnosti půdě nepomáhají. Půdu z dlouhodobého hlediska vyčerpávají, zasolují, překyselují a tím škodí důležitým půdním mikroorganismům. Navíc se rychle vyplavují a znehodnocují podzemní zdroje vody.
Vápnění půdy
Jestliže na své záhony pravidelně přidáváte kvalitní kompost a máte v půdě dostatek žížal, neměli byste mít problém s nedostatkem vápníku v půdě. I když je vápník v půdě jen mikro prvkem, je velice důležitý pro užitečné půdní bakterie a celkovou kondici půdy.
Pokud kompost na záhony pravidelně nedodáváte a vaše půda není v ideálním stavu, je dobré vápník jednou za 4 roky na záhony posypat. Zvláště pokud jste třeba pozorovali nevzhledné skvrny na rajčatech nebo paprikách, je nejvyšší čas.
Pro šetrné vápnění je nejlepší dolomitický vápenec neboli vápnitý dolomit. 5 kg vystačí na 100 m2 záhonu. Jeho výhodou je, že obsahuje i hořčík a další stopové prvky. Díky vápnění snížíte kyselost půdy a omezíte růstu mechů na záhonech. Záhon poprašte doporučeným množstvím a pak zamulčujte, o čemž se dočtete zanedlouho.
Proč nerýt záhony
Máte pohnojeno a povápněno a říkáte si, že je na čase vše pěkně před zimou zrýt. Co když vám ale řeknu, že rytí je přežitek. Připojte se k progresivní rozrůstající se skupině zahradníku, kteří své záhony rýt jednoduše přestali.
Největší výhody zahradničení bez rytí jsou:
- Ušetříte spoustu času a sil.
- Půdní organismy vám poděkují. V různých vrstvách žijí různé organismy a tím, že vše otočíte vzhůru nohama jim způsobíte totální chaos, v horším případě je úplně zahubíte.
- Omezíte růst plevelu, protože hluboce uložená semena nemají šanci vyklíčit.
Možná si říkáte, že půda bude slehlá a utužená. Ale zkuste trik s mulčováním přes zimu a uvidíte, že to tak být vůbec nemusí. Tím, že na záhony nešlapu a nenechávám je zbytečně holé, tak je má půda čím dál tím kypřejší i bez toho aniž bych ji každoročně ryla. Neryju ji už dva roky a nepozoruji žádné zhoršení, ba naopak!
Jediné co bych doporučila, je záhon provzdušnit vidlemi nebo speciálním nástrojem zvaným broadfork. Technika provzdušnění spočívá v tom, že vidle zaryjete do země, lehce zeminu nadzvednete, ale neobracíte. Takto vidle zapíchnete každých asi 20 – 30 cm. Vždy však stůjte na cestičce a nešlapejte přitom na záhony.
Mulčování jako zazimování záhonů
Za mě je toto nejdůležitější bod tohoto článku. Už vám asi došlo, že kvalitní půdu tvoří především půdní organismy, bakterie, mykorhiza, drobní živočichové a žížaly. To vše tedy chceme na zimu chránit, aby byl půdní edafon stále aktivní. I ve volné přírodě nikdy není půda obnažená. Každou zimu spadá listí ze stromů, vegetace polehne a půda je tak chráněná před mrazy.
Není nic jednoduššího než záhonům před zimou obstarat peřinu. Nejvhodnějšími materiály na nastýlání jsou:
- vrstva kompostu
- vrstva dřevní štěpky
- mulč ze spadaného listí
- chlévský hnůj
- zelené hnojení
Jestliže chcete záhon komplexně obohatit živinami, navozte na něj 5 – 10 cm vrstvu kompostu. Hodí se pro záhony, kde chceme příští rok pěstovat kořenovou zeleninu. Půda se na jaře rychleji prohřeje a je hned připravena k brzkému výsevu.
Mulč ze spadaného listí záhony ochrání před promrznutím. Na jaře shrábnete zbytky a uvidíte, že se na povrchu vytvoří vrstva nového kompostu. Navíc tím žížalám dopřejeme potravu po celou zimu.
Pokud na záhoně chcete pěstovat na živiny náročné plodiny, vytvořte na něm asi 10 – 20 cm vrstvu hnoje. Nebojte se, že by se hnůj nepromísil s půdou záhonů. Žížaly jsou naším největším zahradním spojencem. Půdní látky a živiny mísí a distribuují skrze jejich trávicí trakt vertikálně i horizontálně, tedy skrz naskrz. V květnu nebo červnu pak můžete sázet přímo do hnoje do hnízd.
Zelené hnojení na zimu
Zeleným hnojením jako ochrana před zimou se rozumí srpnový nebo zářijový výsev plodin, které svými kořeny a jemnými kořínky půdu důkladně prokypří a zlepší její kvalitu. Vyplatí se pro utužené půdy.
Mým oblíbeným druhem zeleného hnojení je rychle rostoucí svazenka. Na zimu ji nechávám polehnout mrazem. Až do jara tak půdu chrání před mrazy. Kořínky se navíc postupně rozloží. Na jaře svazenku shrabu nebo lehce zapracuji do půdy a sázím přímo do jejich zbytků. Nezapomeňte, že kompostování probíhá i na záhonech.
Zazimování záhonů není žádná věda
Doufám, že vám tento článek pomohl pochopit, že nejdůležitější je přes zimu záhony držet v teple, tedy pod organickou nastýlkou, abychom pomohli půdním organismům. Ty budou přes zimu aktivní a pomohou nám tak záhony neustále zúrodňovat.
Razím progresivní přístup zahradničení bez rytí. Říkává se, že je potřeba záhony před zimou zrýt, hroudy že pomrznou, rozpadnou se a vše bude krásně kypré. No jo, jenže bez života ve stěžejní vrchní vrstvě humusu. Rostliny, které pěstujeme žijí ve vzájemné symbióze s půdními organismy a proto bychom je měli chránit. Půda je naprostý základ budoucího pěstitelského úspěchu.
