(aneb co s napadenými ořechy, když zákon změnil pravidla)
V posledních dnech mi chodí pořád dokola stejná otázka:
👉 „A co máme dělat s napadenými ořechy a listy, když už je nesmíme pálit?“
Rozumím. Je to změna, která se dotkne každého, kdo má na zahradě aspoň jeden ořešák. Takže si pojďme v klidu projít, jak to po novém zvládnout — bez ohně, bez chemie a v souladu s přírodou i zákonem.
🔍 Co vlastně ta vrtule dělá
Vrtule ořechová je malá muška z Ameriky, která si bohužel našla cestu až k nám. Poprvé ji u nás potvrdili v roce 2017 na jižní Moravě, a od té doby se šíří dál.
Samice kladou vajíčka do zelené slupky ořechu. Larvy pak žerou dužinu, slupka černá, měkne a smrdí po hnilobě. Když se larvy vyvinou, zavrtají se do půdy, kde přezimují.
A teď důležité zjištění 👇
👉 vrtule se vyvíjí jen ve slupce, ne v jádru ani v listech.
Takže listí není zdrojem nákazy! To se nám bude ještě hodit.
Když to není vrtule…
Černé, měkké nebo flekaté ořechy nemusí vždy znamenat vrtuli. Někdy za to může:
- Antraknóza (Gnomonia leptostyla) – houba, co dělá černé skvrny na listech i plodech.
- Bakteriální spála (Xanthomonas campestris) – napadá výhonky a listy, které pak černají a zasychají.
Pokud si nejte jistí, pověste žluté lepové pasti – v době rojení v létě vrtuli bezpečně prozradí. Pro rozeznání se můžeš také řídit tímto klíčem.
Zákaz pálení biomasy
Od 1. března 2025 už nesmíme pálit biologický odpad – tedy ani listí, trávu, větve nebo ořechové slupky.
Dřív to byla běžná rada – napadené slupky spálit, aby larvy nepřežily. Teď to ale nejde. Naštěstí existuje pár skvělých přírodních řešení, která fungují stejně dobře (a voní to líp než kouř 😅).
🌱 Jak na vrtuli přirozeně
Než se pustíte do samotných kroků, je fér říct, že i při poctivé péči to nemusí být bez ztrát.
Pokud máte v okolí víc ořešáků, tvoří se tam zásobárna vrtulí a ty k vám prostě přiletí, i když máte svou zahradu čistou.
Jak uvádí VÚRV (K. Holý, 2022), stoprocentní ochranu poskytne jen postřik insekticidem nebo zakrytí stromu sítí, což je u velkých stromů spíš nereálné.
Přírodní přístup má ale smysl. Pomáhá snížit škody a udržet rovnováhu v zahradě, i když úplné vymýcení vrtule zatím není reálné. Co tedy můžeme dělat přírodní, šetrnou cestou?
1. Sbírejte napadené plody hned, jak začnou padat
Tohle je základ. Čím dřív plody seberete, tím míň larev se stihne dostat do půdy.
Nenechávejte ořechy ležet pod stromem. Sbírejte je ideálně denně nebo obden.
2. Sledujte výskyt pomocí žlutých pastí
Od konce června do srpna se líhnou dospělci.
Žluté lepové desky nebo lahve natřené lepem zavěs do koruny (nejlépe na jih) a kontrolujte jednou týdně.
Slouží hlavně k monitoringu, ale trochu pomáhají i snížit počet samic.
3. Jak zpracovat napadený odpad
Larvy musíme zneškodnit – tedy devitalizovat.
Máte tři šetrné a legální možnosti:
a) Hluboké zakopání (min. 20 cm)
Napadené slupky zahrabte mimo kořeny ořešáku. Larvy se z té hloubky ven nedostanou.
✅ jednoduché, účinné, legální.
b) Odvoz do sběrného dvora nebo hnědé popelnice
Ve větším množství nejlepší řešení. Kompostárny pracují při teplotách 55–65 °C, které larvy spolehlivě ničí.
c) Tepelná devitalizace
V menším množství můžete slupky vysušit – třeba v sušárně, troubě nebo kompostéru, který se umí ohřát nad 45 °C.
4. Pečujte o půdu a její život
Pod ořešákem žije spousta pomocníků – střevlíci, drabčíci, lumci nebo i ježci.
Ti všichni dokážou likvidovat kukly vrtule.
Udržujte půdu živou a mulčovanou, rovnováha v ní je nejlepší obrana.
Mírné nakypření na podzim nebo brzy na jaře může část kukel narušit, ale dělejte to citlivě, jen v povrchové vrstvě.
🍂 Co s listím ořešáku
Dobrá zpráva: vrtule v listech nežije.
Takže listí můžete klidně kompostovat nebo použít jako mulč. Jen zkontrolujte, že v něm nejsou zbytky napadených slupek.
Při kompostování ho smíchejte s čerstvým zeleným materiálem – kompost se tak víc zahřeje a proces bude rychlejší.
Závěrem
Zákaz pálení nás sice možná zaskočil, ale taky nás učí dívat se na zahradu jinak.
Vrtule ořechová sice není vítaná, ale katastrofa to být nemusí. Časem se na ní snad adaptují i predátoři.
Stačí být pozorní, sbírat napadené plody, sledovat výskyt, správně nakládat s bioodpadem a pečovat o půdu.
„Na naší zahradě jsme první výskyt zjistili loni, žluté pasti mi otevřely oči. Od té doby se snažíme sbírát ořechy denně.“
V přírodě nic nefunguje samo o sobě. Když dáme prostor rovnováze, ona se o většinu práce postará sama.
📚 Doporučuji mrknout i na:
- VÚRV – Poškození vlašských ořechů vrtulí ořechovou
- Rostlinolékařský portál MZe – popis vrtule ořechové – Rhagoletis completa
- Ekolist.cz – Zákaz pálení biomasy od března 2025
