Možná to znáte, chodíte mezi svými rajčaty, nemůžete se dočkat prvních plodů, vše pozorujete a najednou spatříte, že některá rajčata jsou ze spod uhnilá, více či méně. Nemusíte se hned plašit, že se jedná o plíseň a za pár dní to sežehne celou vaší dosavadní snahu. Pokud se tyto hnilobné plochy u rajčat objevují jen ze spodu zralých nebo nezralých plodů, nejedná se o plíseň, ale o abiotickou nekrózu květního konce plodů, která je důsledkem nedostatku vápníku v půdě, kde rajčata pěstujete. Případně jiným stresem rostliny, kdy nemůže živiny dostatečně přijímat, např. suchem nebo přebytkem dusíku.
Papriky jsou na tento nedostatek vápníků také citlivé. U nich se hniloba projevuje tmavými vyhnilými fleky kdekoliv na plodech. Postižené plody vyhoďte, ale zbytek úrody se dá snadno zachránit. Ujasnili jsme si v čem spočívá problém a teď se pojďme podívat, jak by se dal jednoduše vyřešit.
Prevence dolomitským vápencem
Ještě než se podíváme na konkrétní rady, jak problém vyřešit ihned, je důležité zmínit, že tomuto problému se dá velmi snadno předcházet. Každý rok nebo každý druhý rok posypte na podzim či na jaře záhony dolomitským vápencem. Ten obsahuje nejen vápník, ale i hořčík a jiné stopové prvky.
Vaječné skořápky nevyhazujeme
Pokud jste tento krok neudělali a zjistili jste, že máte hnilobu plodů, tak je potřeba vápník rostlinám zpřístupnit co nejdříve. Vaječné skořápky jsou vápníku plné, ovšem vápník se z nich uvolňuje jen velmi velmi pomalu, my musíme jednat naopak rychle.
Přesto je dobré skořápky sbírat celoročně. Když nasbírám větší množství, dám je na plech nebo do pekáče a peču v troubě cca 20 minut na 180°C. Tím je zbavím bakterií a zároveň zkřehnou, takže je snadno rozmixuji na prášek.
S práškem už se dá pracovat lépe a rostliny ho můžou jako zdroj vápníku lépe využít. Já ho na jaře vždy nasypu trošku pod výsadbu rajčat a paprik. Můžeme ho aplikovat ke stonkům již vzrostlých rostlin s nedostatkem vápníku, ale stále to nebude dost rychlé řešení, abychom rostlinám významně pomohli.
Postřik na list z prášku ze skořápek
Tak a už se blížíme do finále, je tu jeden fígl, jak vápník zpřístupnit rostlině okamžitě. Rostliny vápník ochotně a rychle přijímají z listů a plodů. Skrze kořeny trvá distribuce vápníku celé rostlině déle. Zaměříme se tedy na postřik na listy a plody. Smíchejte v nádobě 2 lžíce prášku z vaječných skořápek se 4 lžícemi kvasného octa a trochou vody tak abyste vytvořili řídkou kašičku. Obsah nádoby nechte odležet tak dva dny na lince. Kyselina octová vytáhne vápník z prášku a ten tak bude přístupnější rostlině. Po dvou dnech obsah nádoby přeceďte. Smíchejte jednu lžičku této tekutiny s litrem vody a tím rajčata nebo papriky důkladně postříkejte na listy a plody. Postřik provádějte 1×14 dní nejlépe když je pod mrakem nebo k večeru.
Další řešení nedostatku vápníku
- Rostliny s nedostatkem vápníku zkuste více zalévat. Kořenový systém tak účinněji vápník z půdy vstřebává.
- Dřevní popel obsahuje také významné množství vápníku a jiných prvků. Vápníku obsahuje až 35%, fosforu 3%, draslíku 8% a hořčíku 5%. Používejte čerstvý dřevěný popel, protože se z něj živiny rychle vyplavují. Nebojte se ho lehce rozhodit po záhoně. Pozor však na kyselomilné rostliny. Těm se dřevěný popel nelíbí.
Pokud se vám podaří vypěstovat kupu rajčat, přečtěte 4 způsoby jak je zpracovat na zimu.
Ať se daří.
