Každý správný pěstitel ví, že bez správné zálivky se pořádné úrody nedočká. Je ale nutné zalévat zeleninové záhony denně? V tomto článku popíši zásady správné zálivky záhonů od výsevu po sklizeň. Dočtete se jak efektivně zalévat a hospodařit s vodou na vaší zahradě.

Dešťová voda je nejlepší

V prvé řadě si pojďme říct, že nejlepší pro všechny naše rostliny, stromy a keře je jednoznačně dešťovka. Pokud tedy máte na své zahradě střechy, tak se pomocí okapů a nádrží snažte zachytit co nejvíce dešťové vody. Dešťová voda je měkká, což je pro rostliny ideální, neobsahuje chlór a hlavně je zcela zdarma.

Nádrže na vodu

Co se nádrží týče, tak nejlépe poslouží IBC kontejnery na 1000l (od 3000kč), které můžete sehnat i použité za dobrou cenu (od 1000kč). U použitých kontejnerů si dejte pozor na to co v nich bylo, mohou to být nebezpečné chemikálie, které na své zahradě nechcete vymývat.

Další možností jsou menší nádrže a sudy na 100-300l pod menší střechy. Nádrže na 300l jsme zakoupili nedávno za cenu 350kč. Pokud tyto nádrže ale nepřekryjete nějakým víkem s výřezem na okap, tak počítejte s tím, že se vám tam budou množit komáři. Do otevřených nádrží je také dobré dát kus dřevěného prkna pro topící se hmyz nebo ptáky.

Co se studniční vodou

Velkou výhodou dešťové vody v nádržích je, že se její teplota přizpůsobuje okolní teplotě, takže s ní rostlinám nemůžete ublížit šokem z ledové vody, např. studniční. I přes to, že máme několik nádrží se nám stává, že třeba 4 týdny pořádně nezaprší a voda nám dojde. V tom případě přečerpáváme vodu do nádrží ze studny. Nikdy s ní ale v létě nezaléváme přímo, vždy ji necháme ohřát v nádrži. Nádrže ideálně umisťujeme do stinných míst, zabráníme tak tvorbě řas.

Jak často zalévat?

Pojďme si ujasnit, že ani já a ani vy se jistě nechcete strhat zaléváním každý den. My ani nemůžeme, z důvodu dojíždění na zahradu. Naší zelenině musí stačit zálivka 1-2x do týdne. Samozřejmě, že je spoustu proměnných, o kterých si řekneme později, ale musím vyzdvihnout tuto zásadu:

Zaléváme měně často, ale o to intenzivněji.

Často vidím u jiných zahrádkářů jak každý den chodí s konví a rostliny jen lehce pokropí. Tento přístup je skoro otročina a není efektivní. Takové rostliny jsou pak zhýčkané a nemají žádný důvod vytvářet větší a hlavně hlubší kořenový systém. Spoléhají, že každý den se jim dostane trochu vláhy na povrhu půdy. Tito zahrádkáři si pak ve vedrech stěžují, že musí zalévat ráno i večer, protože po parném dni rostliny mají splihlé listy.

Mnohem lepší přístup je zalévat 1-2x týdně, ale s tím, že na metr čtvereční zeleninového záhonu týdně přijde 10-30 l vody (deště nebo zálivky), v závislosti na nárocích dané plodiny. Menší nároky na vodu má kořenová, cibulová a lusková zelenina a vyšší plodová a brukvovitá. Tím, že záhony takto prolijeme se voda dostane do hlubších vrstev půdy, kam si rostliny ochotně zakoření, a kde také déle vydrží vláha.

A teď k těm proměnným:

  • Při přímém výsevu se snažíme zalévat častěji, protože semínka potřebují dostatek vláhy ke klíčení. U mrkve nebo petržele, kdy semínka klíčí i 3 týdny, se vyplatí na první týden řádky zakrýt dřevěným prknem nebo netkanou textilií, abychom zabránili velkému výparu vody.
  • Jiné nároky na vláhu bude mít půda jílovitá a pískovitá. Jílovitá půda vláhu lépe podrží na delší dobu, kdežto u pískovité voda rychle proteče, tam je potřeba zálivka častější a zapracovat do půdy více humusu.
  • Menší a mladší rostliny nejsou tak žíznivé jako vzrostlé rostliny. Čím je porost větší, tím více zaléváme.
  • Nejvíce vody zelenina potřebuje když tvoří plody, bulvy a když narůstají kořeny. V období června a července je potřeba zálivka nejintenzivnější.

Kdy je nejlepší zalévat?

Nejlepší je zalévat brzy ráno nebo později večer, kdy je největší vlhkost vzduchu a minimalizuje se tak výpar. Nemá smysl zalévat uprostřed rozpáleného dne. Voda by se rychle vypařila a rostliny by mohly zažít šok z chladnější zálivky. Tak striktní ovšem nemusíme být na jaře a na podzim anebo když je pod mrakem.

Úplně nejvhodnější doba pro zalévání je před deštěm. Asi si říkáte, že proč si přidělávat práci, když za nás práci udělá déšť. Ale myslete na to, že vláhu chceme dodat do hlubších vrstev půdy. Pokud tedy půdu zavlažíme před deštěm, bude pak mnohem lépe vsakovat vodu z deště. Jistě znáte to, že když začnete zalévat suchou půdu, tak voda velmi rychle steče po povrchu a moc se ji nevsákne. Před deštěm si ji tak můžeme krásně připravit, aby vody pojmula co nejvíce. Navíc si vyprázdníme sudy a ty se tak mohou znovu naplnit.

Kedlubna je zamulčovaná slámou. Teď když tvoří bulvy, tak potřebuje zálivky nejvíce.

8 zásad hospodárného zalévání

Nikdo z nás asi nemá neomezené množství dešťové vody takže ji chceme využít co nejefektivněji, souhlasíte? Přidávám pár tipů a shrnutí na závěr:

  1. Zaléváme méně často, ale intenzivněji, aby si rostliny vytvořily hlubší kořenový systém.
  2. Zaléváme ráno nebo večer, abychom minimalizovaly výpar.
  3. Půdu pravidelně kypříme, abychom minimalizovali výpar.
  4. Vyplatí se zalévat před deštěm, abychom podpořili vsakování vody.
  5. Pokud je půda velmi suchá, zaléváme na etapy. Půdu nejprve pokropíme, počkáme až se vše vsákne a pokračujeme po chvilce, tak aby nám voda zbytečně nestékala po záhoně.
  6. Při souvislém porostu zeleninu kropíme. Pokud máme větší spon rostlin, tak zaléváme přímo k okolí kořenu. Při nedostatku vody je možné, směřovat vodu přímo nad řádky zeleniny.
  7. Zeleninu, kde se tvoří plíseň, jako rajčata, cukety, okurky nebo dýně nikdy nezaléváme na listy, ale ke kořenům.
  8. Velmi efektivní je záhony mulčovat slámou, zavadlou trávou, vytrhaným plevelem nebo dřevní štěpkou. Významně tak omezíme výpar vody a ušetříme zálivku. Přečtěte si celý článek o mulčování.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.