Experimentální instantní záhon na koňském hnoji

V roce 2022 jsem chtěla vytvořit zeleninový záhon na naší pronajaté zahradě. Chtěla jsem tam trávit letní prázdniny (rozuměj dovolenou) a potřebovala jsem kus půdy, která mě zabaví. No a protože jsem blázen do pěstování zeleniny bez chemie, bylo jasné, že mimo okrasné výsadby, která na pozemku do jisté míry je, potřebuji i kus plodné půdy, kde vypěstuji i nějaké to jídlo. Vybrala jsem kus trávníku nebo v našem případě spíš louky a rozhodla se vytvořit instantní záhon na kartonech bez rytí. Nechtěla jsem pracně rýt, a protože zahrada je samý jíl a kámen, tak se jako nejlepší řešení jevilo navrstvit na kartony koňský hnůj, který máme zadarmo od koňařek a zkusit pěstovat v něm. No jo, jenže po tom co jsem se snažila vygooglit, jestli se dá pěstovat něco čistě v koňském hnoji a nic nenašla, jsem to celé pojala jako experiment. Jak to teda dopadlo?

Poloha a vybraná plodina

Celá myšlenka mi přišla geniální. Kartony jsou zadarmo, hnůj máme zadarmo a lokálně. Vždyť to je permakultura jak blázen! Pořád mi ale v hlavě hlodal červ pochybnosti, že samotný koňský hnůj není jako substrát úplně ideální. Stejně tak jako poloha záhonu. Jednalo se vlastně o jediný rovný plácek mezi svahem s jehličnatou výsadbou a živým plotem z tújí. Jo, zahrada má do permakultury hodně daleko, ale máme ji jen v pronájmu na pár let a je vzdálená kilák od zahrady mojí mamky, kde již záhony máme, ale nemůžeme je rozšiřovat podle našich představ.

Jednalo se tedy o záhon v polostínu, kde slunce v létě svítí přibližně od 10,00 do 17,00, kdy ho před západem zastíní jehličnatá výsadba. Přemýšlela jsem, že když na záhoně budu pěstovat vyšší zeleninu, tak si pro slunce vystoupá a bude ho mít více. No a protože mě už pár let drží rajčatová horečka, rozhodla jsem se uplatnit semínka spousty odrůd nehybridních rajčat, která jsem získala z akce #vymenimseminka na instagramu, a vypěstovat přehlídku nejrůznějších druhů rajčat, abych si je vyzkoušela do dalších sezón.

Tvorba instantního experimentálního záhonu

1. Jako první a ne úplně plánovaný krok bylo, že jsme na menší ploše vybrané polohy záhonu pálily větve z prořezávek na pozemku. Po spálení mě napadlo vše polít vodou a vytvořit dřevěné uhlí. Povedlo se, když jsme hráběmi chtěli uhlíky rozprostřít po celé ploše budoucího záhonu, uhlíky začaly krásně zvonit.
2. Dalším krokem bylo položit na posekaný trávník s uhlíky kartony z cykloshopu. Poctivě jsem odstranila všechny spony a lepící pásky a kartony jsme s přítelem poskládali po celém půdorysu budoucího záhonu bez rytí. Důležité je, že se kartony musí překrývat, nestačí je jen pokládat jeden vedle druhého, protože mezi spárami by rychle začaly prorůstat původní byliny a trávník.
3. Přišel den D. Přítel si půjčil vozík za auto a s naším kamarádem jsme jeli k místním stájím pro hnůj. Poprvé jsem jela s nimi. Kluci se otočili ještě dvakrát. Já pak už zůstala u záhonu a hráběmi si tvarovala hroudu hnoje do dvou řad záhonu na kartonech. Vrstvu hnoje jsem měla asi 25-30 cm. Nutno dodat, že jsem vše poctivě ušlapávala, aby záhony byly kompaktnější a po několika týdnech mi to neslehlo na pouhých 10cm. Cestičku mezi dvěma záhony, jsem pak vysypala dostatečným množstvím dřevěné štěpky.
4. Bylo hotovo a nám nezbývalo nic jiného než počkat na půlku května a záhony osázet sazenicemi rajčat. Spon jsem zvolila cca 40 cm. Pod každou sazenici rajčat jsme dali ještě zhruba lopatu kompostu a úžasnou mykorhizu pro rajčata a papriky od Symbivit. Mezi rajčata jsem se nakonec rozhodla ještě vysadit sazenice letního zelí po vnější straně záhonů a do vnitřní strany jsem vysadila afrikány.

Přečtěte si můj samostatný článek o tvorbě instantních záhonu bez rytí, kde se dozvíte vše podstatné.

S čím jsme se na záhonech bez rytí potýkali?

Rajčata den ode dne sílila. Zapíchali jsme k nim kovové spirály, což byl docela výkon, protože propíchnout karton a tvrdou zem pod nimi nebylo nic jednoduchého. Počasí v roce 2022 docela přálo a první plody rajčat se objevily už v červnu, nakonec jsme čekali ještě na začátek července, kdy se plody začaly vybarvovat do barev ve zralém stádiu. Schválně nepíšu do červené, protože na záhoně jsme pěstovali žluté, červené, oranžové, zelené, ale i černé odrůdy.

První problémy aneb flekatá rajčata

Právě začátkem července, kdy začalo být celkem sucho a my začali šetřit dešťovou vodou jsem objevila hnilobné fleky na plodech rajčat způsobené nedostatkem vápníku v půdě. Až tak překvapená jsem nebyla, čekala jsem, že samotný koňský hnůj nebude ideální. Navíc už od června se rajčatům dost kroutily listy, což je také příznakem sucha a nedostatku vápníku.

Ukázalo se, že koňský hnůj skutečně není co se živin týče vyváženým substrátem. Má totiž kyselejší pH. Došlo mi, že jsem ještě před výsadbou rajčat měla záhon posypat vápnitým dolomitem. Já se ale nehodlala vzdát. Vždyť ta rajčata byla obsypaná plody. Na pomoc jsem využila prášek z vaječných skořápek a vyrobila jsem si postřik na list. Postřik skutečně pomohl a fleky se dále již nedělaly. Postřik jsem pak aplikovala každých asi 10 dní až do srpna. V srpnu začalo více pršet a tím se vápník lépe zpřístupnil rostlinám. Postřiku již nebylo třeba. Všimla jsem si také, že čím více se koňský hnůj rozkládal, tím lepší byla struktura a kvalita půdy.

Další problémy aneb pastva pro kosy

Někdy od půlky června místní kosáci přišly na to, že v hnoji je spousta žížal a larev zlatohlávků a tak každou chvíli přilítali na záhony a hrabali a hrabali. Začalo to nevině, že mi zahrabali všechny plastové cedulky s odrůdami rajčat. V té době už jsem si je pamatovala z paměti, takže to mě tolik nerozházelo. Jenže krásné okraje záhonu se postupně ztrácely a cestička z dřevěné štěpky zmizela pod vrstvou hnoje.

Můj nápad jak udržet v záhoně více vlhkosti, tedy zamulčovat ho posekanou trávou na kosáky taky nijak nepůsobil. Hrabali si vesele dál a mě nezbývalo než se s tím postupně smířit. Jako mohla jsem zkusit zavěsit na rajčata třeba cédéčka anebo tam postavit panáka, ale raději jsem si vycvičila mojí fenku Máju, aby s povelem trhej běžela k záhonu a všechno a všechny vyštěkala. Po pár dnech kosáci sice vždy líně vzlétli na živý plot vedle záhonu, ovšem za minutu tam už byli zpátky.

Říkala jsem si, že dokud mi nevyhrabou kořeny rajčat, tak je vezmu na milost. Ke konci léta už některé kořeny byly docela obnažené, ale ne natolik aby rajčata nepřežila. Jednou za čas jsem hnůj z cestičky odhrabala zpět pod rajčata a žádná tragédie se naštěstí nekonala.

Nakonec se mé představy plných mís rajčat zhmotnily

To znamená, že jsem zhruba od půlky července sklízela plné mísy výborných rajčat. Rajčata jsem sušila, zavařovala a nakonec i zamrazila. Mám toho plnou spíž a a ve finále mi rajčata na experimentálním instantním záhoně na koňském hnoji opravdu dělala radost. Díky teplému létu byla chuťově boží. Já si skutečně vyselektovala odrůdy, které chci dál pěstovat a odrůdy, které mě příliš neoslovily.

Ty první a nejkrásnější plody jsem vybírala na semínka. Kvasila jsem najednou semena i 10 odrůd rajčat. Tak kdyby jste měli o semínka neobvyklých nehybridních rajčat zájem, tak mi napište na email nebo instagram. Určitě se domluvíme.

A co to to zelí?

Pozorný a zvídavý čtenář si jistě říká, a co to zelí, jak se mu dařilo? Tak zelí nakonec taky bylo! Hlávky zdaleka nebyly rekordní, ale ani letní odrůda Zora neslibuje obří hlávky. Sazenice zelí jsem navíc v domácích teplých podmínkách nikdy úplně nevychytala, a tak jejich start na záhoně nebyl nejjednodušší. Postupně zelí sílilo, ale začaly se mi na něm objevovat molice. V našem okolí je s molicemi vůbec velký problém. Létají a rychle se množí na veškeré nechráněné brukvovité zelenině.

Naštěstí zřejmě mají přírodního predátora, což jsou u nás škvoři. Všimla jsem si, že když se v zelí ubytovali škvoři, tak molice náhle vymizely. Sice i škvoři na zelí udělali nějakou tu škodu, ale nic co by mě odradilo od konzumace.

Zajímavé bylo, že zelí dozrávalo postupně. Všimla jsem si, že záhon nebyl úrodný na všech místech stejně. Tam, kde jsem navrstvila první várku koňského hnoje bylo zelí i rajčata nejmenší. Byl to dle mého nejčerstvější hnůj, který jsme brali od kraje obří hromady. Na druhém konci experimentálního záhonu, tak jak se kluci dostávali dál ke staršímu hnoji vše prospívalo o poznání lépe.

Koňský hnůj vám zaplevelí zahradu, nikdo ho nechce

To mi tvrdili chytráci na facebooku. Jako neříkám, že na záhonech nic než rajčata, zelí a afrikány nerostlo. Hned za čerstva nám na záhonech začalo růst pár jabloní, asi od toho jak koníci dostávají jablka. Tu a tam se objevily trsy trávy, které ale šly krásně vytrhnout.

Ovšem v září jsem ty kosáky už docela proklínala, protože jak furt hrabali, společně s tunelářem krtkem, tak se původní luční kvítí začalo dostávat ke slovu a pomalu a nenápadně se byliny začaly rozrůstat po záhoně.

Upřímně se trošku děsím, jak záhon bude vypadat příští rok na jaře. Letos na podzim jsem ještě vše projela ploskořezem, abych alespoň některý plevel usmrtila a na zimu vše zamulčovala pořádnou vrstvou spadaného listí.

Výsledky experimentu

Mé představy se naplnily a já jsem s výsledným instantním záhonem bez rytí spokojená. Při představě záhony klasicky odrnovat a zrýt se mi ježí vlasy na hlavě.

Co se substrátu týče, tak samozřejmě by byl lepší kompost, ovšem tolik kompostu bych jen tak nevytvořila a za koupený bych se nedoplatila. Riskla jsem to tedy s koňským hnojem, který se ukázal býti sice kyselejší, ale ne zcela marný. Kdybych záhon tvořila znovu, určitě bych ho před osázením posypala vápnitým dolomitem. No učinila jsem tak až teď na podzim při přípravě záhonu na zimu a jaro.

Musím ještě vyzdvihnout skvělou práci, kterou odvedla mykorhiza, jsem přesvědčena, že se skutečně vyplatí. V průběhu sezóny jsem se záhony snažila ještě obohatit probiotiky od weiki. Přišlo mi, že týden od první aplikace, skutečně vidím pozitivní změnu a tak jsem v tom pokračovala v průběhu celé sezóny.

Plány na příští rok?

Příští rok bych chtěla na záhonech zkusit pěstovat kukuřici. Jistě budou stále plné živin. Mám pocit, že vyšší plodiny lépe využijí polohy experimentálního záhonu. Pro kosáky vymyslím nějakou nepropustnou krycí plodinu jako jsou okurky, dýně nebo něco takového. Ha! To budou koukat.

Doufám, že jsem vás inspirovala k tomu nebát se na zahradě experimentovat, i když výsledek je nejistý. Jestli chcete vytvořit více záhonů, tak určitě zkuste návod na instantní záhony bez rytí.

Ať to roste!