Některé rostliny se opylují vlastním pylem – jsou samosprašné. Jiné potřebují pyl jiných rostlin stejného druhu – jsou cizosprašné. O opylování cizosprašných druhů se většinou postará vítr nebo hmyz. Pro semenaření je jednodušší získávat semena ze samosprašných druhů, kde máme velkou jistotu, že se jedná o semena čistá a nezkřížená. U cizosprašných druhů to může být složitější.

Úvod do semenaření: Kapitola první

Samosprašné druhy zeleniny

Jestliže se semenařením začínáte, měli byste se zaměřit na tyto samosprašné druhy: hrách, fazol, rajče, paprika a lilek. Můžete tak na zahradě současně semenařit více odrůd stejného druhu, ovšem měli byste udržovat vzdálenost jednotlivých odrůd alespoň 1-2 metry. Riziko zkřížení odrůd je tady nízké. Opylení si rostlina zajistí sama vlastním pylem, můžeme jí však pomoci a lehce s ní při kvetení zatřást. To se vyplatí například ve sklenících či fóliovnících.

Cizosprašné druhy zeleniny

Většina zelenin je cizosprašných. Je to např. mrkev, petržel, okurka, mangold, cibule, kadeřávek, lebeda zahradní, dýně, zelí, celer, pastinák, kedlubna, kukuřice a řepa. Pokud tedy na zahradě nedodržíme tzv. izolační vzdálenost mezi jednotlivými odrůdami a příbuznými druhy zelenin, která se pohybuje od 100-250m, neměli bychom se pokoušet je semenařit. Riskovali bychom, že se nám díky větru a opylovačům zkříží mezi sebou. Min. izolační vzdálenost je možné zkrátit, pokud je mezi dvěma odrůdami nějaký dům, zeď, porosty stromů či keřů nebo bohatý porost květin.

Botanická příbuznost

Spousta kulturních rostlin byly lidmi vyšlechtěny z jednoho botanického druhu. Často se tedy nekříží jen odrůdy mezi sebou, ale i samotné druhy zelenin. Může se nám lehce povést zkřížit spolu cuketu a patizon, ačkoliv se jedná o dvě různé plodiny. Abychom se v tomto botanicky druhovém křížení vyznali, je třeba znát nebo si vyhledat latinské názvy konkrétních plodin, které bychom chtěli semenařit.

Z latinských názvů druhů zelenin vždy vyčteme, jestli se spolu více druhů kříží či nikoliv. Název vždy obsahuje jméno rodové a druhové. Například zelí je latinsky Brassica oleracea var. capitata, první jméno je rod a druhé druh. Právě druhové jméno nám napoví s kterými jinými druhy zelenin se zelí kříží a může tak být jejich pylem opylováno. Zelí se může křížit např. s kedlubnou Brassica oleracea var. gongylodes a brokolicí Brassica oleracea var. italica. V jednom roce tedy na jedné malé zahradě nelze semenařit zelí a kedlubnu zároveň.

Tabulka zobrazující botanické zařazení zelenin, které se mezi sebou kříží.

Botanický druh Zeleniny, zemědělské plodiny a odrůdy k němu náležející
Brukev zelná
(Brassica oleracea)
zelí, kapusta, kedluben, brokolice, květák, růžičková kapusta, kadeřávek
Brukev řepka
(Brassica napus)
tuřín, řepka olejka
Řepa obecná
(Beta vulgaris)
červená řepa, mangold, cukrová řepa
Petržel zahradní
(Petroselinum crispum)
petržel kořenová, petržel listová hladkolistá, petržel listová kadeřavá
Ředkev setá
(Raphanus sativus)
ředkvička, ředkev, daikon aj.
Tykev obecná
(Cucurbita pepo)
cuketa, patizon, špagetová dýně, dýně olejná aj.
Tykev velkoplodá
(Cucurbita maxima)
Hokaido, dýně pečárka, dýně Sweet Meat Oregon Homestead aj.
DOSTÁLEK, Petr. Semínka z vlastní zahrady. Praha: Grada Publishing, 2019.

Při semenaření musíme být tedy obezřetní nejen na to co zrovna vykvete na sousední zahradě, ale také na to co se pěstuje na poli nedaleko. Navíc se některé kulturní plodiny kříží i se svými planými příbuznými. Nejtypičtějším příkladem je mrkev, která se kříží s hojným mrkvousem, neboli planou mrkví, která běžně roste na loukách. Pár rostlinek za plotem u cesty, tak může zhatit vaší dvouroční práci, protože mrkev je dvouletka a semena vytváří až druhý rok. Nehledě na to, že výsledek snažení se dozvíme nejdříve třetí rok po vysetí.

Závěr

Nejjednodušší je semenařit jednoleté samosprašné zeleniny jako jsou saláty nebo rajčata. Naopak semenaření cizosprašných druhů už vyžaduje mnohem více pozornosti a plánování. Jeden rok můžeme třeba semenařit jednu odrůdu červené řepy a druhý rok odrůdu řapíkatého mangoldu. Díky jejich botanické příbuznosti je nelze semenařit na malé zahradě v jednom roce, protože bychom riskovali jejich zkřížení. Dalším úskalím je, že u cizosprašných druhů pěstujeme na semeno vždy co nejvíce rostlin stejné odrůdy. Tím se zachová genetická variabilita. Při opylení vlastním pylem dochází u cizosprašných druhů ke snížení vitality potomků.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.