Mulčem se nazývá takový materiál, který pokryje holou půdu tak, aby zabránil prorůstání plevele a udržel vlhkost v půdě minimalizací vodního výparu. Mulčování záhonů jsme okoukali z přírody. Pod stromy v přírodě je každoroční nová nastýlka spadaného listí, které postupně tleje, půdu chrání a obohacuje. V tomto článku jsou uvedené výhody a nevýhody mulčování, druhy mulče a mé osobní zkušenosti.
Já jsem si nesporné výhody mulčování uvědomila před lety při přečtení rady, že vytrhnutý plevel (bez vytvořených semen) je dobré nechat ležet na záhoně. Zastíní půdu, takže v ní udrží více vlhkosti a hlavně se postupně rozloží, takže ji dodá i nějaké ty živiny. Wow! Všechno mi to najednou docvaklo. Nejen, že si ušetřím práci s chozením na kompost, ale vlastně tím i záhonům pomůžu. Přišlo mi to naprosto revoluční. Najednou jsem na plevel nahlížela trochu jinak. Hlavně jsem si ale uvědomila, jak je vlastně holá půda zranitelná.
Výhody mulčování
- Zamulčovaná půda pojme a udrží více vlhkosti, takže se nemusí tolik zalévat.
- Mulč v dostatečné vrstvě brání prorůstání plevelů, takže nám ušetří dost práce s odplevelováním.
- Půda je pod mulčí kyprá, takže je vzdušnější a má lepší strukturu. Odpadá nám tak práce s kypřením.
- Mulčováním také pomáháme živočichům a organismům v půdě žijící. Zlepšujeme tak její zdravotní stav.
- Jak se mulč postupně rozkládá, tak půdě dodává živiny a tím ji vyživuje.
- Mulč na zimu zabraňuje promrzání půdy, takže v ní mohou probíhat kompostovací a jiné procesy.
- Plody okurek, dýní nebo melounů nebudou ležet na holé vlhké zemi, nýbrž na suché nastýlce.
Nevýhody mulčování
- Pod mulčí se může dařit slimákům a mravencům. Pokud s nimi již bojujete, doporučuji jako mulč používat spíše zavadlou trávu a dřevní štěpku. Listí i sláma by svou načechraností mohli slimákům vyhovovat. Mravenci mohou a nemusí dělat problémy, každopádně pod mulčí se jim také líbí. Pokud by na listy vašich rostlin začali roznášet mšice je lepší mulč odhrábnout kousek dál.
- Vrstva mulče nám poněkud komplikuje přímé výsevy. Například semena mrkve a petržele jsou velmi drobná a rostliny by s určitým typem mulče neměly šanci vyklíčit. Tam kde sejeme drobná semínka přímo do země je potřeba mulč odkrýt.
- Zamulčovaná půda se na jaře pomaleji prohřívá, proto není od věci zbytky mulče na jaře odhrábnout někam na kraj záhonu tak dva týdny před plánovaným výsevem jarních předplodin.
- Během deštivého jara se může stát, že teplomilným plodinám mulč vyloženě nesedne. Předloni jsme měli velmi deštivý květen, kdy zamulčovaná rajčata trpěla, protože obrazně řečeno stála ve vodě a mulč bránila výparu vody. S mulčem jsme klidně mohli počkat až na červenec. Načasování je tedy klíčové. Pro chladné a vyšší polohy doporučuji mulčovat až v letních měsících.
Základy mulčování záhonů
Před mulčováním záhony připravíme. Pokud pracujeme s holou půdou, tak půdu nakypříme. Mulč nastýláme nejlépe po dešti, když je půda vlhká a kyprá. Mulč pokládáme ještě před výsadbou, kterou uskutečníme do vytvořených prázdných hnízd a nebo s pokryvem mulče počkáme až naše plodiny povyrostou a mulč je tak nemá šanci zastínit.
Pokud je na zanedbaných záhonech vzrostlý plevel který nestihl vytvořit semena, můžeme ho zkusit posekat, nejlépe kosou nebo srpem, takže ho na záhoně necháme a pak vše zamulčujeme silnější vrstvou mulče.
Vrstvu a aplikaci mulče přizpůsobujeme tomu co na záhoně pěstujeme nebo hodláme pěstovat. Jak už jsem psala, silná vrstva mulče je nevhodná pro výsev drobných semen dlouho klíčící zeleniny jako je mrkev a petržel. Tu vyséváme do holé půdy. Po výsevu je dobré záhon lehce poprášit posekanou trávou. Už i lehké zastínění může pomoct udržet tolik potřebnou vlhkost pro zdárné klíčení. Pozor však na souvislou vrstvu, aby slabé klíčící rostlinky zcela nezastínila.
Silná vrstva mulče se hodí pro plodovou zeleninu, jako jsou rajčata, papriky, lilky, cukety, dýně nebo patizony. Ty potřebují hodně vody, kterou díky silné až 10-15cm vrstvě mulče lépe vstřebají. I za suchého počasí se pod mulčí drží vyšší vlhkost, protože mulč zabraňuje rychlému vysychání půdy na slunci.
Berte v potaz i klima vaší zahrady. Jste v suché a teplé oblasti? Nebojte se vyšších vrstev mulče. Pokud jste z vyšších poloh, kde často prší, tak volte spíše tenčí vrstvu okolo 5cm a s aplikací mulče počkejte až se záhonky po zimě pořádně prohřejí.
Typy mulče a jejich využití
Mulčování slámou
Mulčování zeleninových záhonů slámou je využívané nejčastěji a vůbec se nedivím. Sláma je relativně dostupná a velmi dobře plevel potlačuje. Spolehlivě drží vlhkost. Nebojte se slámy nastlat okolo výsadby vyšší vrstvu okolo 10 cm, protože s prvním deštěm dost slehne a brzy se začne rozkládat.
Mulčování posekanou trávou
Dalším oblíbeným mulčem je použití zavadlé posekané trávy. Tu má na zahradě skoro každý. Trávu necháme alespoň půl dne zavadnout, protože čerstvá tráva se ve vyšší vrstvě velmi rychle zapaří, začne rychle tlít, slehne a může tak vytvořit vzduchu nepropustnou vrstvu. Dejte si také pozor na vykvetlé plevele se semeny, které v trávě máte.
Mulčování listím
Mulčování záhonů listím jsem si oblíbila zejména na podzim. Shrabu co se dá a nastýlám to na záhony, takže jim vytvořím peřinu jako ochranu před promrzáním půdy. Tím že půda nepromrzá může být život v ní stále aktivní a to přispívá k jejímu zúrodňování. Na jaře se pak půda také rychleji prohřívá. To už ale mulč z listů shrábnu, aby na záhony dopadaly teplé sluneční paprsky a byly tak brzy připravené k výsevu.
Mulčování listím nám také pomáhá dodat záhonům více živin. Až 50% živin, které strom přijme se nachází právě v listech. Jak se listí rozkládá, dodává půdě živiny a zlepšuje její strukturu, takže bude přijímat více vody. Nastlané listí je dobré zatěžkat větvemi, aby nám ho neodvál vítr.
Vytrhaný plevel a jiné zbytky rostlin
Mulčováním plevelem/bylinami jsem již zmiňovala. Na záhonech tak můžete nechat zetlít vytrhaný plevel, ale je možné si byliny natrhat i mimo záhon, nasekat je a použít je jako mulč. K těmto účelům se bude výborně hodit kopřiva, kostival, listy rebarbory nebo třeba rákos.
Mulčování dřevní štěpkou
Máte dost dřevní štěpky? Jásejte! Jako mulč je to výborný materiál, velmi si ji pochvaluje Jaroslav Svoboda v knize Zelenina z ekozahrady (2018). Doporučuje kombinaci dřevní štěpky s dřevěným uhlím jako ideální povrch záhonů. Dřevní štěpka se rozkládá pomaleji a mulč tak na záhonech vydrží delší dobu.
Nejlepší je dřevní štěpka z listnáčů. Nevhodná je štěpka jen z jehličnanů. Tu můžeme použít jen u kyselomilných rostlin jako jsou borůvky nebo rododendrony. Loni mi kamarád arborista přivezl celý velký vozík plný dřevní štěpky z lípy, jaké bylo mé nadšení.
Já dřevní štěpku s úspěchem uplatňuji v cestičkách mezi záhony a při zakládání instantních záhonů bez rytí. Letos jsem také založila několik takových záhonů bez rytí, kde jsem dřevní štěpku použila jako vrchní vrstvu. Výhodou této mulče také je, že není tak populární u slimáků.
Zelené hnojení jako mulč
Zelené hnojení pěstujeme z několika důvodů a jeden z nich je právě mulčovaní záhonů na zimu a nejen tu. Zeleným hnojením se rozumí plošný výsev semen nebo výsev do řádků na volné plochy záhonů. Využijete jej nejčastěji na podzim před zimou, ale i na silně zaplevelené záhony. Nejčastěji používáme rychle rostoucí plodiny jako je hořčice, řepka, svazenka, afrikán, měsíček lékařský, proso a další. Má to hned několik výhod.
- Kořeny zeleného hnojení půdu zkypří svými kořeny a vlásečnicemi.
- Některé druhy zeleného hnojení koření do velké hloubky a tím vytahují minerální látky do vyšších vrstev záhonu, kde po umrznutí zetlejí. Tím půdu zúrodňují.
- Hustý výsev vytvoří plevelu nepropustnou konkurenci a hlavně pokryje záhony před větrnou a vodní erozí.
Vysejte větší množství osiva na holý záhon někdy na konci léta, srpen až září. Pozdější výsevy bohužel nestihnot dostatečně vyrůst před prvními mrazíky.
Vzrostlý porost nenecháme vytvořit semena. Před tím vše raději posečeme a necháme ležet na záhoně jako peřinu. Případně počkáme na první mrazy až vegetaci zahubí a vše necháme přes zimu tak jak to polehlo. Pokud je vrstva mulče dostatečná, z velké části se do jara zkompostuje za pomoci půdních organismů, které jsou díky peřině dostatečně aktivní i přes zimu.
Na jaře před prvními výsevy pak můžeme zbytky opatrně shrábnout a zkompostovat na kompostu nebo nějaké hromádce bokem či přímo na záhonech, které osázíme později v květnu a v červnu.
Pozor ovšem na podobné zeleného hnojení k plodinám, které na záhonech chceme dále pěstovat. Např. po hořčici nepěstujeme brukvovitou zeleninu jako je zelí, kapusty a kedlubny. Tipy co vysévat kdy se dočtete zde.
Mulčovací kůra
Možná vás napadla jako první, protože je velmi rozšířená. Bohužel, kůra není příliš vhodný materiál k mulčovaní zeleninových záhonů. Její PH je příliš kyselé a tak vyhovuje jen okrasným výsadbám a kyselominým rostlinám.
Mulčování senem
Mulčování záhonů senem se také nedoporučuje, protože obsahuje hodně vykvetlých bylin se semeny, které by vám záhony znovu zaplevelily. Tím, že záhony mulčujeme a neryjeme, semena, která v záhoně již máme spí v hloubkách půdy, kde nemají šanci vyklíčit. Pozor tedy na rytí, mohli bychom semena na povrchu i hluboce spící aktivovat ke klíčení.
Jak začít mulčovat?
- Nejprve nám vše musí dávat smysl. Myslete na půdní edafon. Čím je půda bohatší na společenstvo žijících organismů, tím je výkonnější. Mulčováním významně přispějeme k úrodnějším záhonům.
- Jako mulč použijte to co máte k dispozici. Snažte se mulč získávat lokálně.
- Při přímém výsevu do půdy na jaře raději s mulčí počkejte až rostliny vzejdou a povyrostou.
- Před mulčováním se ujistěte, že záhon máte zkypřený a vlhký.
- Různým tipům plodin vyhovuje jiná vrstva mulče. Nejvyšší okolo 15 cm vyhovuje žíznivým plodinám, ale i keřům a nově vysazeným stromům. Nezapomeňte však okolo rostlin nechat malý prosto, abyste neutopili srdce rostliny. Ostatní rostliny jako jsou květiny, kořenová, cibulová a lusková zelenina budou rádi za nižší vrstvu do 5cm.
- Nebojte se experimentovat s různým tipem mulče. Klidně smíchejte listí s posekanou trávou a pozorujte jak rychle se mulč rozkládá a jak to vše vyhovuje rostlinám, které na záhonech pěstujete.
Závěrem
Jestliže nad mulčováním uvažujete, tak neváhejte a začněte hned jak to bude možné. Ušetříte si spoustu práce s kypřením a zaléváním záhonů. Navíc tím významně pomůžete celkové kondici vašich záhonů tak, že přispějete k bohatšímu půdnímu životu. Pamatujte, že jakmile vaše holá půda v horkých dnech bez zálivky proschne, tak záhony ztrácí tolik potřebný mikrobiom, tedy prospěšné půdní organismy. S mulčem tomu lze snadno předejít.
