Už jste slyšeli o tom, že plodiny by se měly rok od roku na záhonech střídat, ale nejste si příliš jistí jak? Pak jste tady správně. V tomto článku vám vysvětlím, jak na správně střídání plodin na zeleninových záhonech, tedy pěstování v tratích. Dozvíte se jak tratě dělíme, jaké jsou hlavní výhody střídání plodin a proč bychom se měli snažit tuto rotaci praktikovat. Ne vždy se mi podaří tuto praxi následovat do puntíku, ale je to vždy něco, na co každoročně při plánování záhonu myslím a beru v potaz.
Proč je střídání plodin důležité
Střídání plodin je praxe, kdy každý rok střídáme místo (pole, celý záhon či konkrétní místo na záhoně), kde pěstujeme určité plodiny. Na základě plánování se tak vyhýbáme tomu, abychom na stejném místě pěstovali stále ty stejné plodiny či plodiny s podobnými nároky na půdu. Je to důležitá praxe pro udržitelné pěstování a pro kvalitní půdu v dobré kondici, stejně tak jako třeba mulčování záhonů.
Tím, že na záhonech střídáme plodiny zvyšujeme úrodnost půdy. Zabraňujeme tak jednostrannému vyčerpání půdy a potřebě chemických hnojiv. Jsou také studie, které naznačují, že praxe střídání plodin zvyšuje výnosy až o 10 – 25 % oproti trvalým monokulturám (pěstování jedné plodiny). Střídání plodin také významně pomáhá s boji se škůdci a nemocemi rostlin. Má také pozitivní vliv na míru zaplevelení.
Další důvod po střídání plodin je i fakt, že tím, že na jednom místě v různých sezónách pěstujeme různé plodiny podporujeme půdní a potažmo celou zahradní biodiversitu. Každá plodina má unikátní kořenový systém. Některé koření do šířky, některé do hloubky. Některé jsou v symbióze s hlízkovými bakteriemi, některé s mykorhizou. Střídání plodin tedy zajišťuje půdu bohatou na organický materiál, tím že se tam střídají nejrůznější zbytky biomasy z kořenů.
Pojďme se na to podívat ještě o něco blíže v další kapitole.
Jak přesně střídání plodin ovlivňuje kvalitu půdy?
Různé plodiny čerpají z půdy různé živiny. Například rajčata, kukuřice nebo tykve vyžadují a čerpají hodně dusíku. Naproti tomu fazol nebo hrách dokáží přijímat vzdušný dusík z atmosféry a dostávat ho do půdy pomocí již zmíněných hlízkových bakterií na jejich kořenech. Pokud bychom tedy na jednom místě stále pěstovali jen jednu plodinu, půda by se jednostranně vyčerpala nebo by nebyla v rovnováze. Střídání plodin nám naopak umožňuje aby si půda jednou za čas odpočinula a zharmonizovala se.
A nejde tady jen o makroprvky jako dusík, fosfor a draslík (NPK), jde tady i o harmonizaci mikroprvků, PH, minerálů a celého půdního života, včetně bakterií, hub a živočichů.
Jak střídání plodin pomáhá redukovat škůdce a nemoce
Možná je vám známo, že někteří parazité či spóry dokáží přezimovat v půdě, kde jsou na další rok připraveni opět napadnut rostlinu, na které škodili. Tím, že tam ale vypěstujeme něco jiného jim můžeme udělat tzv. čáru přes rozpočet. Jiná, méně náchylná plodina jim může zabránit se dále reprodukovat a přežít.
Pokud jsem tedy měla v sezóně napadnuté papriky sviluškou, nebudu na tom samém místě příští rok pěstovat podobně náchylné plodiny jako lilky, nebo okurky, které jsou mimo jiné také náročné na dusík.
Jak na střídání plodin – dělení do tratí
Pro střídání plodin platí dvě zásady:
- Nepěstujeme po sobě rostliny stejné čeledi.
- Střídáme plodiny náročnější na živiny s méně náročnými.
Abychom věděli jakou náročnost na živiny, zejména na dusík, jednotlivé plodiny mají, začali je zahradníci dělit do tzv. tratí. Trať označuje kdy byl záhon naposledy vyhnojen. První trať je záhon, který byl vyhnojen loni na podzim. Má tedy nejvíce dusíku a hodí se pro plodiny s vysokou spotřebou dusíku. Další rok bude ten samý záhon druhá trať, která se hodí pro rostliny se střední spotřebou jako je křenovou zelenina. Třetí trať se hodí pro na dusík nejméně náročné plodiny, například bobovité. Pojďme si vše přehledně rozdělit.
Zelenina pěstovaná v první trati
Jedná se tedy o tu nejnáročnější zeleninu.
Patří sem lilek, dýně, cuketa, čínské zelí, kapusta, květák, patizon, meloun, zelí, brambory, salátová okurka, růžičková kapusta, kukuřice. Následující zeleninu lze pěstovat v první i druhé trati: rajče, celer, pórek, paprika, rané brambory, brokolice.
Zelenina pěstovaná v druhé trati
Má střední nároky na dusík.
Patří sem mrkev, petržel, salát, mangold, kedluben, červená řepa, ředkvičky, česnek, špenát, rané brambory, brokolice, cibule, černý kořen, čekanka, fazol tyčkový, fenykl, kadeřávek, okurka nakladačka, pastinák, papriky, rajče, ředkev.
Zelenina pěstovaná ve třetí trati
Vyžaduje méně dusíku. Bobovité rostliny si ho umí i samy vytvářet pomocí hlízkových bakterií na kořenech, které prospívají i sousedním plodinám. Jsou označeny hvězdičkou *.
Patří sem hrách*, keříčkové fazole*, bob zahradní*, polníček, topinambur, kuchyňské bylinky. Následující zeleninu lze pěstovat i ve třetí trati s podmínkou sousedících bobovitých rostlin: cibule, česnek, mrkev, ředkvičky, špenát.
Co následuje po třetí trati?
Po třetí trati můžeme záhon nechat odpočinout a koncem léta, na počátku podzimu nebo i po celý následující rok vysít zelené hnojení. To půdu hezky prokoření, dodá ji biomasu a pokryje ochranou mulčí, takže podpoří biodiversitu v půdě.
Další obvykle využívanou možností je hned na podzim záhon třetí trati pohnojit (samozřejmě organicky), vytvořit z něj na další rok první trať a zahájit tak celý koloběh znovu. Přečtěte si také článek o přípravě záhonů na zimu a jaro.
Nejde o dokonalost, ale o plánování
Důležitým aspektem praxe střídání plodin na našich záhonech je si vést záznamy, co jsme kde pěstovali až tři roky zpětně. Vyplatí se vyhradit si na plánování záhonů nějaký sešit, kde si každý rok načrtneme záhony a zapíšeme, co kde budeme pěstovat s ohledem na minulé sezóny.
Přesto, nám nemusí vše ladit dle uvedených tratí, nejsme roboti a ne vždy to lze vymyslet jednoduše. Například při polykultuře, kdy pěstujeme více druhů plodin u sebe, není vždy možné střídat plodiny přesně dle uvedených tratí.
Vy sami víte, jak moc jste záhony v první trati pohnojili. Dlouholetou praxí už poznáte jak výživné vaše záhony v různých tratích jsou a můžete se tomu přizpůsobit již při plánování. Nehledě na to, že dusíkatým hnojivem (např. jíchou) je možné průběžně v sezóně hnojit i záhony třetí tratě, na kterých budete mít třeba mrkev.
Vždy, ale myslete na to, že u střídání tratí nejde jen o množství dusíku v půdě. Správným střídáním plodin zajistíme vyvážené záhony, podpoříme biodiverzitu a držíme plevel a škůdce na uzdě. Pokud nechcete používat chemická hnojiva a postřiky, je zcela zásadní střídání plodin praktikovat.
Pokud se vám článek líbil, budu moc ráda za sdílení nebo komentář.
Ať to roste!
Mohlo by se vás zajímat:
