Ohlédnutí za zahradnickou sezónou 2022: Úspěchy a neúspěchy -

Zahradnická sezóna v roce 2022 byla celkově úspěšná. Podařilo se mi vypěstovat spoustu rajčat na experimentálním záhoně z koňského hnoje a dýní na záhonech bez rytí. Celkově se celá sezóna nesla v duchu s experimentováním se zahradničením bez rytí. Rok 2022 byl mou 2. sezónou bez rytí a tak stále získávám nové zkušenosti. Nedařilo se však všemu a přeci jen jsem zaznamenala i nějaké neúspěchy.

Obsah

Počasí

Asi jako každý zahradník i já mám tendenci si stěžovat na počasí. Jaro i léto bylo suché, takže jsme celé letní měsíce šetřili dešťovkou jak blázni. Nejvíce jsem zálivkou dotovala rajčata, chtěla jsem bohatou úrodu a to se nakonec povedlo. No a konec srpna a vlastně celý podzim byl u nás zas extrémně vlhký. Velmi bohatý na srážky a vzdušnou vlhkost.

Zahradničení bez rytí

Ani v roce 2022 jsem nezryla kousek jediného záhonu. Na jaře před výsevy a sázením jsem se snažila hlínu jen provzdušnit vidlemi zapichováním a lehkým nadzvednutím. Stále ještě pokukuji po nástroji broadfork, který u nás vyrábí jediná firma, zatím ještě v plenkách. Ten je na toto „čechrání“ bez rytí přesně dělaný.

Zakládání záhonů bez rytí by nám (mně a příteli) už šlo, tam není o čem a v této praxi budeme do budoucna přistupovat stále. Ideální ale není stav již založených záhonů rytím. Půda je spíše jílovitá a v letních parnech na prázdných místech kde nemulčuji praská (např. záhon s mrkví a cibulí). Jedním z důvodů je i nedostatek dešťovky. Stav ale není ideální a budu muset promyslet jak půdu více odlehčit. Na prázdných místech jsem v září vysela svazenku jako zelené hnojení a tam se budou upínat mé naděje. Kořínky by mohly profil půdy hezky prorůst a rozmělnit její strukturu. Nadále pak chci pokračovat v mulčování slámou a posekanou trávou. Některé záhony bude také potřeba pohnojit hnojem.

Přesto záhony poskytly uspokojivou úrodu. Dařilo se cibuli, fazolkám, rajčatům, listové zelenině. Průměrná byla mrkev s petrželí. Tragédie byla červená řepa. Ta téměř nevytvořila bulvy. Ponaučením mi je nedávat ji na nejvíce stinný kout zeleninového záhonu pod meruňku. No a klasicky se nedařilo brukvovité zelenině, která nestačí odolávat molicím. Bez ochrany netkané textilie si u ní prostě neškrtnu. Vy co mě znáte víte, že nepoužívám žádné chemické postřiky. Vy co jste ke mně zavítali poprvé, tak vše pěstuji v tzv. „bio“ režimu.

Rajčatový experimentální záhon bez rytí na koňském hnoji

O tomto záhoně jsem psala samostatný článek, tady jen ve zkratce. Na naší zahradě, která je kousek od zahrady mojí mamči, kde jsou zeleninové záhony z předešlé kapitoly, jsem chtěla také nějaké záhony, kde bych vypěstovala nějaké jídlo. Půda na té zahradě je extrémně jílovitá a kamenitá. Rytí tedy nepřicházelo v úvahu. Napadlo mě založit tam dva záhony bez rytí. Na zem jsme položili kartony a na ně navršili jen koňský hnůj. Nechtěli jsme si kupovat drahý kompost z kompostárny. Záhony jsou přeci jen docela velké. Hnůj jsme měli zadarmo.

Výsledek byl dost nejistý, ale nakonec jsem z těch záhonů sklidila ohromné množství všelijakých odrůd rajčat. V lednu 2022 jsem získala spoustu semínek zajímavých odrůd z instagramové akce #vymenimseninka2.

rajčata bez rytí — Nový rajčatový záhon bez rytí

Experimentální dýňový záhon bez rytí

Na té samé zahradě jsem pak v lehkém svahu založila i pro ten rok nový dýňový záhon bez rytí. Neměla jsem však už ani koňský hnůj ani kompost, takže jsem opět experimentovala. Na místo, kde byla v dubnu jen uschlá tráva jsme položili kartony, ty jsme k zemi zatloukli dřevěnými kolíky z větví, protože záhon je v lehkém svahu. V kartonech jsme pak vyřízli kola o průměru 30 cm, díry jsme vyhloubili a doplnili zkompostovaným hnojem od souseda. Vše jsme pak zamulčovali dřevní štěpkou. V květnu jsem do děr vysela semínka dýně hokaido.

Vzešla bez problému a rostla pomalu. Na můj vkus však příliš pomalu a ve finále se dýňoviště nerozrostlo, tak jak jsem zvyklá a jak jsem očekávala. Pár mini dýní sice vyplodilo, ale moc se jim tam nelíbilo. Myslím, že dýním prostě chyběla vrstva pořádného substrátu, obyčejně kompostu. Tato strategie nám na naší půdě prostě nevyšla.

instantní záhon — Nové dýňoviště bez rytí nesplnilo očekávání. Více se příliš nerozrostlo.

Postavili jsme skleník

To byla teda práce hlavně pro přítele, já spíš asistovala a snažila se zvedat morálku. To však s mým přítelem nebyl vůbec jednoduchý úkol! Vypětí sil a hlavně nervů bylo obrovské, ale začátkem dubna skleník skutečně stál a byl připraven k výsevu a výsadbě.

Vysela jsem okurky hadovky odrůd Marketmore a Gergana. Plodily báječně a já zásobovala celou rodinu výbornými čerstvými okurkami po celé léto až do podzimu. Trošku nevhodně jsem pod okurky ještě zasadila řádek sladkých paprik, které nakonec byly okurkami dost zastíněné. Přesto jsme si pochutnali i na několika sladkých paprikách. Žádná sláva to s nimi ale nebyla, protože se po skleníku potuloval slimák, který čas od času již skoro zralou papriku znehodnotil.

Na druhé straně skleníku jsem pěstovala chilli papriky a lilky. S chilli úrodou jsem byla spokojená. Velmi mě překvapila odrůda nepálivých habanero pojmenovaná Habanada. Keříky byly obsypané snad stovkami plodů se zajímavou exotickou ovocnou chutí a vůní. Lilky nakonec odešly do kompostového nebe. Začaly se mi na nich neudržitelným způsobem množit svilušky a tak jsem je raději obětovala.

Dost jsem se také potýkala s mšicemi. Zakročila jsem 2x jarovým postřikem, počty vždy významně zredukovala, ale za čas se stejně znovu rozmnožily. Pak už jsem to vzdala a papriky i chilli stejně dál plodily. Jejich konec nastal až s prvním mrazíkem v průběhu října.

Trochu se bojím návratu svilušek, dá se na ně nějak preventivně připravit a zakročit ještě před hlavní sezónou?

Fazoloviště

Na druhé zahradě jsem zryla dva úzké pruhy a mezi nimi jsme s přítelem vytvořili vysokou konstrukci na popínavé fazole. Konstrukce drží do dnes a fazolím se líbila. Sklidila jsem dost fazolí na lusk odrůdy Blauhilde a také fazole na zrno odrůdy Borlotti. Vertikální pěstování mě velmi baví a i nadále se mu chci věnovat.