Bylinky Zahrada

Jak na smíšené kultury: Vhodní a nevhodní sousedé na záhonech

smíšené kultury

Pěstování různých druhů plodin na jednom záhoně v tzv. smíšených kulturách má spoustu výhod. Podíváme se na ně přehledně v tomto článku, kde se budu snažit předat své zkušenosti a poradit s tím, jak smíšené kultury začít praktikovat na vašich zahradách. Je to vzrušující aspekt zahradničení, který ale vyžaduje poměrně pečlivé plánování již před prvními výsevy.

Jakmile se osmělíte k tomu pěstovat prospěšné kombinace plodin, zjistíte, že chemie na našich zahradách není zdaleka tak potřebná, jak si spoustu lidí myslí. Budete s nadšením pozorovat vzájemné interakce a postupem let si vytvoříte oblíbené kombinace plodin, které budete pěstovat vždy pospolu. Spousta z nás však začala přehlednou tabulkou vhodných a nevhodných sousedů, kterou jsem pro vás připravila.

Co to je smíšená kultura a polykultura

Pěstování ve smíšených kulturách je pěstování různých druhů zeleniny, ale i bylinek či doprovodných letniček na jednom záhoně. Praktikuji ji na svých záhonech také. Většinou střídám řádky různé zeleniny, např. mrkve a cibule. Při smíšených kulturách řešíme především vzájemnou prospěšnost jednotlivých plodin či bylin. Je také nutné brát v potaz vhodné a nevhodné sousedy, osevní sledy a pěstování v tratích. Plánování je klíčové a vyžaduje každoroční plán co a kam vysejeme a vysadíme společně. Máte to mnoho výhod, které uvedu v další kapitole.

Polykultura je snad ještě pestřejší skladba plodin na záhonech, kde nemusíme nutně dodržovat řádky, ale lze například provést plošný výsev semen různých plodin, bylin a květin a jaksi nahodile je po záhonech rozházet. Přesto je nutné brát v potaz nároky takových plodin a jejich interakci. Vytvoří se nám tak divoké, ale oku lahodící pestré záhony. Při polykultuře většinou nesklízíme hromadně jednu plodinu, ale vybereme si ty nejvzrostlejší. Ty nám uvolní místo pro sousedící rostliny, které se budou moci více rozrůst. Postupně tak sklízíme různé plodiny a do zcela prázdných míst můžeme vysazovat či vysévat další.

V popředí pestré smíšené kultury a na život bohatá zahrada. Za plotem nudná a chemií dotovaná monokultura.

Výhody smíšených kultur

  • Lepší aroma – sousedství některých rostlin zlepšuje jejich aroma a chuť. Například kmín zlepšuje chuť brambor a bazalka zlepšuje chuť rajčat.
  • Ochrana rostlin – Aromatické látky některých rostlin mohou odpuzovat některé škůdce. Typickým příkladem je kombinace mrkve a cibule, navzájem si odpuzují pochmurnatku mrkvovou a květilku cibulovou.
  • Podpora růstu – Bobuloviny dodávají do půdu dusík a tím vyživují i okolní rostliny. Špenát zase svými kořenovými výměšky podporuje růst okolních rostlin. Kopr napomáhá klíčení všech okolních semen.
  • Vyšší výnosy – kombinací rostlin s různou vegetační dobou můžeme na záhonech sklidit více úrody.
  • Zakrytí půdy – Průběžné zaplňování prázdných míst a intenzivní využívání místa na záhonech nám pomáhá půdu zakrýt a tím mírnit odparu vodu a erozi půdy.
  • Prevence půdní únavy – Různé plodiny různým způsobem půdu prokořeňují v celém profilu. Smíšenými kulturami zabraňujeme jednostrannému vyčerpání půdy. Rostliny se mohou vzájemně obohacovat právě skrze půdu.
smíšené kultury
Kopr i afrikán jsou oblíbené doprovodné byliny na zeleninové záhony.

Nevýhody monokultury

Monokulturou se rozumí pěstování pouze jedné plodiny na záhoně. Můžeme ji vidět na běžných polích a jistě si také můžeme představit, jak náchylná je na škůdce a nemoci, které se mohou bezproblémově šířit. Proto je současné zemědělství závislé na vysokých dávkách herbicidů a pesticidů, aby se to celé udrželo na uzdě. Důsledky jsou nedozírné, snižující se biodiverzita, znečištěné spodní vody, jednostranně vyčerpaná půdy bez života, prospěšných bakterií, mykorhizy a živočichů. Dalo by se pokračovat dál, ale o tom tento článek není. Monokultura není dlouhodobě udržitelná, i když si nedovedu úplně představit jak jí v dnešní době nahradit, aby se zasytila stále vzrůstající globální populace.

My však máme své zahrady, kde se chceme chemii vyhnout a tak si myslím, že až na výjimky, jako je třeba pole s brambory, bychom měli začít pěstovat ve smíšených kulturách.

Jak začít? Bylinky a květiny!

Úplně nejjednodušší a zároveň nejprospěšnější je zařadit na naše záhonky léčivé bylinky a květiny. Přilákají nám opylovače, dodají krásné barvy, vůně a navíc prospějí i půdě na našich záhonech.

Já prakticky od prvního roku, kdy pěstuji zeleninu, mám na záhonech pro mě svatou trojici letniček.

  • Měsíček lékařský – je to extrémně léčivá a nenáročná bylinka. Miluji sběr krásných oranžových květů. Suším je na čaj, ale vyrábím z něj i mast a olej. Jeho účinky jsou široké. Zevně se uplatní hlavně u kožních problémů a vnitřně působí velmi komplexně na náš organismus. Na záhonech plní ale i důležitou funkci a tou je desinfekce půdy od škodlivých patogenů. Dokáže odpuzovat háďátka a lze jej také využít jako zelené hnojení. Velmi ochotně se sám vysemeňuje, tudíž ho stačí vysít jednou a po další roky se vám na jaře objeví spoustu malých rostlinek.
  • Aksamitník neboli afrikán – považuji jej asi za nejužitečnější bylinu na zeleninové záhony. Je znám svou silnou vůní, která odpuzuje mravence a mšice. Hodí se tak k zelenině náchylné na mšice. Dodá záhonům zářivé barvy, přiláká opylovače a také velmi účinně odpuzuje háďátka v půdě. Na konci sezóny afrikán vždy rozsekám přímo na záhoně a nechám ležet jako mulč.
  • Lichořeřišnice – jedlá a velmi léčivá bylina. Listy i květy mají příjemně štiplavou chuť po ředkvičkách. Uplatníte ji v salátech a na ozdobu pokrmů. Každý rok si ze semen lichořeřišnice vyrábím antibiotickou tinkturu. Nadám na ni dopustit.

Těch letniček, které se hodí na zeleninové záhony je pak celá řada. Doporučím ještě heřmánek, slunečnice na okraje záhonů, brutnák lékařský, chrpu či ostálky. Uvidíte, že vaše záhonky dostanou šmrnc, přilákáte spoustu prospěšných živočichů, včetně opylovačů a ptactva.

Najednou budete muset řádkami ustoupit těmto krásným letničkám a vaše záhony tak získají pestřejší skladbu rostlin a uspořádání. K dalšímu kroku ke smíšeným kulturám vás už dělí jen přehledná tabulka vhodných a nevhodných sousedů. Nastane vzrušující období pokusů a pozorování vzájemných interakcí.

vhodní sousedé
Sběr květů měsíčku lékařského je moje oblíbená činnost.

Tabulka vhodných a nevhodných sousedů

Těchto tabulek můžete na internetu nebo v knihách najít dost. Často obsahují protichůdné informace. Každá zahrada, každý záhon, každý zahradník je zcela unikátní, a tak lidem, kteří si dělají pokusy se smíšenými kulturami nevychází a ani nemohou vycházet stejné výsledky. Tato tabulka je z velmi užitečné knihy Zkuste to doma sami – zahrada a balkon s podtitulem 111 projektů a nápadů pro přírodní biozahradu. Berte ji jako inspiraci při každoročním plánování záhonům.

Vysvětlivky k tabulce:

+ vhodní sousedé

nevhodní sousedé

o neutrální soužití

fazolehrášekjahodyfenyklokurkymrkevbramboryčesnekkošťálovinysalátpórekmangoldpetrželředkevčervená řepacelerchřestšpenátrajčatačekankacibule
fazoleo+oo++oo+++oooo
hrášeko+++++oo+ooooo
jahodyoooooo++++oo+oooooo+
fenykl+o+oooo+ooooooo+o
okurky++o+oo++++oo+++oo+
mrkevo+oooo+o+++o+oooo+++
bramboryoooooooooooo+oo
česnek+o++o+oooo+oo+oo
košťáloviny+++o+o+++o+++o++o
salát++++++o+++o+++o+++
pórek+o++oo++ooo+oo+oo
mangoldooooo+oo+ooo+ooooooo
petrželooooooooooo+oooo+oo
ředkev a ředkvičky++++oo++o++ooo++oo
červená řepa+ooo+o+++oooo+oo+
celer+ooo+oo++ooooo+oo
chřestoooo+ooo+ooooooo+o
špenátoooooo+o+oooo++oo+oo
rajčataoo+++++o++o++++o
čekankaooo+o+ooo+oooooooo++
cibule+ooo+oooo+ooo+
Zdroj: Zkuste to doma sami – zahrada a balkon s podtitulem 111 projektů a nápadů pro přírodní biozahradu.

Mé zkušenosti a doporučení

Od prvního roku kdy zahradničím nepěstuji téměř nic ve velkých monokulturách. Přišlo mi to vlastně přirozené. Šlo mi hlavně o šetření místem, protože jsem začínala na malém zeleninovém záhoně a chtěla jsem toho vypěstovat co nejvíce. Hned první rok jsem také začlenila květiny a to měsíčky, afrikány a lichořeřišnice. Dodnes se směji té náhodě, že jsem v obchodě sáhla zrovna po těchto třech užitečných letničkách, aniž bych měla nejmenší tušení o jejich užitečnosti. Mně se prostě jen líbily jejich zářivé a barevné květy, kterými jsme chtěla oživit záhony.

Postupem času jsem se v chytrých knihách dozvěděla o smíšených kulturách a výhodách takého pěstování. Od té doby uplynulo dost let na to, abych si ověřila kombinace zelenin a bylin a držím se jich do dnes. Které to jsou?

  1. Mrkev a cibule – sázím je ve střídavých řádcích, případně dvoj řádcích. Aroma mrkve odpuzuje květilku cibulovou a cibule zas pochmurnatku mrkvovou.
  2. Rajčata a rané kedlubny – kedlubny se sklidí ještě před tím, než rajčata plně dozrají. Kedlubny také vysévám přímo nebo vysazuji jako sazenice ještě před rajčaty.
  3. Rajčata a řapíkatý celer – mají podobné nároky na živiny. Rajčata navíc chrání celer před poryvy větru.
  4. Rajčata a bazalka – není výjimkou, že když se k sobě rostliny hodí na talíři, budou se podporovat i na záhoně. Bazalka zlepšuje aroma rajčat.
  5. Okurky nakladačky a kopr – kopr posilňuje okurky a zlepšuje jejich aroma.
  6. Keříčkové fazole a salát – salátům nevadí lehké přistínění od fazolí, naopak. Fazole salátům dodají dusík navíc.

Experimentujte a pozorujte vzájemné interakce

Nikdy se nebojte experimentovat s kombinacemi. Nenechte se také odradit, když si údajně zeleniny nesednou. Ne vždy tomu tak dle mé zkušenosti musí být. Již jsem pěstovala vedle sebe hrách a keříčkové fazole a nic strašného se nedělo. Časem si vytvoříte oblíbené kombinace, které už jen budete točit podle střídání plodin a pěstování v tratích.

Doufám, že článek byl pro vás užitečný. Budu moc ráda, když se do komentářů podělíte o vaše zkušenosti či doporučení ověřených kombinací smíšených kultur.

Další užitečné články:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by se vám také líbit...