Krátké dny, zataženo, nízké slunce. Výsledkem bývají vytáhlé, slabší sazenice, které se pak dlouho vzpamatovávají.

Tenhle článek je pro každého, kdo si doma předpěstovává zeleninu a přemýšlí, jestli má smysl sazenicím svítit – a pokud ano, tak jak jednoduše a bez zbytečných investic. Sdílím v něm to, co se mi v praxi osvědčilo, a co bych dnes udělala možná trochu jinak.

Je osvětlení pro sazenice nutné?

Obejít se bez něj samozřejmě lze. Mnoho lidí si sazenice úspěšně předpěstuje jen na okně. Přisvěcování ale může výrazně pomoct, hlavně pokud chcete začít dřív nebo máte doma méně světla.

Jaké jsou výhody osvětlení?

• Umožní vám časný výsev zeleniny, která má dlouhé vegetační období, např. některé druhy chilli paprik.
• Budete mít pod kontrolou množství světla (světelný tok) a nebudete se tak muset spoléhat na počasí.
• Umožní vám předpěstovat sadbu prakticky všude doma, nejen na oknech a nejen na těch jižních.
• Rostliny budou díky vhodným podmínkám lépe a silněji růst, nebudou zbytečně vytáhlé a mohou přislíbit větší výnosy.

Jako nevýhody pak spatřuji vyšší pořizovací a provozní náklady. Můj jednoduchý setup složený ze dvou zářivek s výkonem 36 W mě při ceně 7 500 Kč za MWh a 14 hodinovém svícení vyjde na 230 Kč za měsíc. V případě pouhého přisvěcování 2 hodiny před rozedněním a 2 hodiny po setmění to bude samozřejmě méně. Svou spotřebu si můžete snadno spočítat v této online kalkulačce.

Výběr vhodných světel pro sazenice

Lidé, kteří sazenicím svítí, se obvykle dělí na dva tábory: zářivky a LED světla. Každé řešení má své místo – záleží na tom, jak často a v jakém rozsahu budete světla používat.

Zářivky vs. LED světla

• LED světla jsou úspornější a mají delší životnost, ale bývají dražší. Vyplatí se hlavně při častém nebo celoročním používání (např. microgreens).
• Zářivky mohou být levnější volbou, pokud svítíte jen sezónně (2–3 měsíce v roce).

Pokud světla používáte jen sezónně, třeba dva až tři měsíce v roce, mohou být zářivky stále rozumnou volbou. Je ale dobré vědět, že klasické zářivky už se v EU nově nevyrábějí a jsou dostupné spíš z doprodejů nebo z druhé ruky.

Plocha osvícení

Důležitým faktorem při výběru osvětlení je velikost plochy, kterou chcete osvětlit, a počet sazenic. Stejně tak je dobré promyslet, kam světla umístíte – zda na parapet, stůl, regál nebo do pěstebního stanu.

Já sama pěstuji v bytě, kde není prostoru nazbyt, a proto mi vyhovují spíš podlouhlá světla, která lze umístit nad okno nebo pod něj. Ve větších domech se často využívají regály s více patry, skříně nebo pěstební stany.azbyt, a proto mi vyhovují spíš podlouhlá světla, která lze umístit nad okno nebo pod něj.

Základní parametry světel

Takže jaká světla jsou vhodná na pěstování? Jak se začnete prodírat nabídkou možných světel k pěstování, tak narazíte na pro laika poměrně složité parametry jako je teplota světla, světelný tok, napětí, průměrná životnost, patice a další. Nejednoho člověka to otráví, také jsem si tím prošla, ale dala jsem si tu práci se v tom zorientovat a nastudovat si co naše sazenice potřebují pro správný růst. Pokusím se vám to předat co nejjednodušší formou.

Teplota barvy světel k pěstování

Pro rostliny obecně je nejvhodnější full spektrum světlo. Vytváří výhodnou rovnováhu mezi červeným a modrým světlem, podobnou slunečnímu svitu. Vyhovuje většině rostlinám, včetně těch pokojových.

Jistě víte, že světla mohou vyzařovat různé teploty barvy od studeného bílého světla až po velmi teplé žluté světlo, tzv. teplota chromatičnosti. Můžeme si tyto dva póly představit na Kelvinově stupnici. Vlevo je žluté až načervenalé světlo s hodnotami okolo 3000 K, toto světla se pro pěstování nehodí, sice pomáhá rostlinám v růstu, ale příliš teplé světlo může způsobit nechtěné vytahování sazenic. Napravo je zase chladné modré světlo okolo 7000 K, které reguluje růst a udrží rostliny a sazenice nízké.

Nejpodobnější full spektru připomínající denní světlo jsou světla s hodnotou 5000 K – 6500 K, dobře budou fungovat i nižší hodnoty okolo 4100 – 4500 K.

Světelný tok

Lumen (Lm) je jednotka světelného toku vyjadřující kolik viditelného světla ze zdroje vychází. Čím více zdroj světla lumenů má, tím je silnější. Pro předpěstování sazenic zeleniny, která preferuje plné slunce je minimální hodnota lumenů 2000 – 3000. Čím jsou pak rostliny starší, tak vyžadují silnější světlo s více lumeny. Pokud chceme, aby rostliny pod světly kvetly a plodily, tak se dostáváme k hodnotám až 10000 lumenů.

Jaké světlo zvolit? Tři praktické cesty

Výběr světla/světel vždy bude záležet na tom kolik chcete investovat a jak velký prostor budete chtít osvítit, tedy kolik sazenic pod světly budete chtít pěstovat. Nabízím 3 možnosti, které můžete zvážit.

Chci to nejlevnější

Pokud chcete investovat naprosté minimum, ale chcete svým sazenicím dopřát světlo navíc v podobě pouhého přisvěcování před rozedněním nebo po setmění, tak dobrou volbou může být tato jednoduchá stojací lampa, kterou využijete i na microgreens nebo pokojovky v zimě:

• Urban T8 Grow LED 20W se stojanem
• Trojité LED osvětlení 30W s časovačem
• Obě světla zakoupíte se slevovým kódem GARDENICZECH10, který platí na veškerý sortiment na specialnizahradnictvi.cz.

Chci ideální poměr cena/výkon

Jde vám o poměr cena/výkon? Pak vám bude stačit zářivka se správným výkonem. Já si pořídila zářivky, které dle prodejce používá i Botanický ústav Akademie věd České republiky.

Já jsem spokojená s tímto setupem:

• 2x zářivky Narva Bio Vital s výkonem 36 W

• svítidlo Ecolite

• digitální časový spínač

Chci kvalitní LED osvětlení

Tady je opravdu z čeho vybírat. LED technologie přináší v pěstování mnoho výhod. Jsou úspornější, mají delší životnost a produkují méně tepla, takže nehrozí popálení rostlin. Díky tomu je lze umístit blíže k sazenicím, což zvyšuje efektivitu osvětlení.

Proč zvolit LED světla?

Nižší spotřeba elektřiny – Dlouhodobě šetří náklady.
Dlouhá životnost – Kvalitní LED světla vydrží 5–10 let.
Full spektrum světla – Podporuje přirozený růst sazenic.
Minimální zahřívání – Nižší riziko přehřátí rostlin.

Jaké LED světlo doporučuji?

Pokud hledáte osvědčené LED světlo pro sazenice nebo jiné indoor pěstování, doporučuji navštívit specialnizahradnictvi.cz, využít slevový kód GARDENICZECH10 na všechno zboží a vybrat si z široké nabídky LED světel. Já zvolila TLED Growing od Secret Jardin, které splňuje všechny požadavky.

Kolik hodin denně svítit?

Hned jakmile vyrostou první listy sazenic je světlo naprosto klíčovým faktorem. Nabízí se nám dvě možnosti:

• pěstební světlo jako hlavní zdroj světla
• pěstební světlo k přisvěcování jako doplněk k dennímu světlu

Záleží na podmínkách, které máte doma. Tradičně se sazenice pěstují na oknech nebo ve sklenících a tam lze rostlinám svítit jen několik hodin večer po setmění.

Obecně rostliny ve vegetativním stavu, tedy ve fázi růstu potřebují přísun světla 12-18 hodin denně (okurky, rajčata a papriky 14 hodin denně). Pokud se tedy rozednívá v 8 a slunce zapadá v 5, je to 9 hodin světla (navíc nepředvídatelné intenzity). Pak je vhodné denní světlo doplnit o umělé a svítit ještě dalších 5-9 hodin. Můžeme si to rozdělit třeba na 3 hodiny svícení před úsvitem a 3 hodiny po setmění.

Logicky, pokud pěstební světla budeme brát jako hlavní a jediný zdroj světla, tak je budeme muset zapnout alespoň na 12, ideálně 14 hodin denně.

Potřebují rostliny tmu?

Ano, rostliny potřebují tmu, tak jak je to v přírodě přirozené. Je to kvůli správnému fungování metabolismu, fáze odpočinku a dalších přirozených procesů v rostlině.

Jak daleko umístit osvětlení od rostliny?

Výšku světla vždy přizpůsobte výšce rostlin. Jak rostliny porostou je vhodné světelný zdroj zvedat, aby se nestalo, že se rostliny od zdroje světla popálí. Dobrým ukazatelem je dát ke vrcholu rostliny ruku. Pokud nás zdroj světla nepálí, nemělo by spálit ani rostliny. Obecně se doporučuje nastavit výšku světla 20 – 50 cm nad vrcholky rostliny. Většinou platí, že čím níže světlo nad rostlinou je, tím více světla je rostlina schopná přijmout.

Shrnutí a moje doporučení

Doufám, že jsem vám tímto článkem pomohla udělat si lepší představu co svícení rostlinám obnáší a jaké může přinést výhody. Ano, jako hobby zahradníci se bez něho jistě obejdeme, ale pokud chceme kvalitní sadbu zaručující dobré pěstební výsledky, tak opravdu doporučuji do nějakého pěstebního světla zainvestovat. Počáteční investice nemusí být velká a věřím, že na pěstitelských výsledcích se brzy vrátí.

Moje doporučení:

Chcete nejlevnější variantu? – Stojací lampa pro přisvěcování (slevový kód gradeniczech10)
Hledáte ideální poměr cena/výkon? – Zářivky
Chcete úsporné a dlouhodobé řešení? – LED full spektrum světlo (slevový kód gardeniczech10)

Já osobně začínala se zářivkami, ale nově si pořídila i LED lampu, abych pokryla větší plochu pro sazenice. Výhodou je nižší spotřeba a delší životnost. Ať už se rozhodnete jakkoliv – přeji vám silné sazenice a úspěšnou sezónu!

Ať to roste!

Článek Osvětlení pro sazenice: jak pěstovat silnou sadbu pod světly se nejdříve objevil na Blíže k přírode.

Dělení rajčat

Rajčata nejčastěji dělíme na:

• Tyčková, keříčková a divoká – Tyčková rajčata potřebují oporu a vyštipují se u nich postranní výhony, takže se pěstují na jeden nebo dva hlavní výhony. Keříčková rajčata nevyžadují oporu a nevyštipují se, jsou tedy méně pracné na pěstování. Ovšem náchylnější na plísně. Speciální kategorií jsou rajčata divoká, nejbližší své původní podobě. Jsou to bujné keříky bohatě porostlé malými sladkými plody.
• Polní a balkonová – Můžeme se setkat i s tímto označením rajčat. Polní rajčata jsou vhodná na venkovní záhony a balkonová na pěstování v nádobách.
• Raná, středně raná a pozdní – Raná dozrávají nejdříve, za příznivých okolností již na konci června a v červenci. Pozdních rajčat se naopak dočkáme až v srpnu.
• Masitá, cherry, klasická – Rozdělení dle velikosti a využití plodů. Klasická jsou univerzální, cherry na přímý konzum a masitá na zavařování a sušení.

Nejlepší rajčata pro pěstování bez chemie

Na pěstování rajčat bez chemie se hodí především rané a resistentní odrůdy na plíseň bramborovou. Ta se u nás šíří natolik, že je bohužel nemožné se jí ke konci sezóny vyhnout bez použití chemie. Pokud se ovšem zaměříme na rané a resistentní odrůdy, můžeme sklidit spousty rajčat ještě dříve než plíseň na konci léta či na podzim nastoupí. Resistentní odrůdy jsou schopné plísni odolávat mnohem déle, i když jsou v okolí již napadená rajčata.

Mně se osvědčily tyto odrůdy:

• Stupické polní rané
• Primabella
• Resibella
• Gardener´s Delight

Semenaření rajčat

Nebojte se experimentovat a každý rok zkusit pár novinek. Těch odrůd je tolik, že já neodolám a pěstuji třeba až 15 odrůd najednou. Některé se moc neosvědčí a některé naopak ano. Pokud jsou nehybridní (odrůda není označená jako F1, např. Start F1 nebo Tornádo F1), beru si vlastní semínka.

Semenaření rajčat je opravdu jednoduché. Vyberte 2 – 3 plody nebo více ze zdravých rostlin rajčete jedné konkrétní odrůdy a jejich šťávu i se semeny vymáčkněte do skleničky. Doplňte stejné množství vody a nechte 3 dny kvasit při pokojové teplotě. Po třech dnech se ze semínek odstraní slizovitý obal. Zralá semínka se drží u dna. Vylejte přebytečnou vodu a doplňte čerstvou. Sklenici se semínky u dna takto několikrát propláchněte. Nakonec semínka přeceďte přes cedník a nechte oschnout třeba na papírovém tácku nebo kusu kartonu. Semínka nechte schnout několik dní a poté skladujte v suchu a temnu. Při celém procesu si vše řádně označte.

Výsev a předpěstování rajčat

Máte již vybrané odrůdy a semínka? Pěstování rajčat začíná v březnu či začátkem dubna, kdy je čas si rajčata předpěstovat. Většina zahradníku je předpěstovává v domácích podmínkách. Rajčata totiž pro své klíčení a předpěstování potřebují teplo a nesnesou mrazy. Obecně je pravidlem rajčata vysévat 6 – 8 týdnů před posledními hrozícími venkovními mrazy. Pokud nemáte k dispozici vytápěný skleník či světla na svícení, tak nemá příliš smysl rajčata vysévat dříve, byla by při nedostatku světla v únoru či brzy v březnu zbytečně vytáhlá.

Na výsev rajčat si připravte běžné výsevní nádoby nebo v ideálním případě malý pařníček určený na výsevy. Nádoby či sadbovače naplňte až téměř po okraj speciálním výsevním substrátem, který koupíte v zahradnictví. Na povrch rozhoďte nebo položte semínka, jemně zatlačte do substrátu a lehce poprašte další zeminou. Semínka nedávejte příliš hluboko, bude stačit pár milimetrů. Substrát pak udržujte stále vlhký, k čemuž výborně poslouží plastová víka od pařníku. Klidně použijte mikrotenový sáček, do něhož uděláte pár děr. Nádoby pak umístěte do tepla od 20 do 26 °C. Vyklíčit by měla do týdne.

Jakmile semínka vyklíčí, odstraňte víko a nádobu s rajčaty dejte na nejsvětlejší okno v domě. Nyní bude dostačující teplota okolo 16 – 22 °C. Mnohem důležitější je světlo. Dejte si pozor na stínění rámu oken, rajčata klidně na parapetě podepřete, tak aby měla co nejvíce světla a nevytahovala se. Substrát udržujte tak akorát vlhký, ale ne přemokřený.

Pikýrování rajčat

Po tom co rajčatům vyrostou dva pravé listy (hned další sada listů po vyklíčení) je třeba je přepikýrovat do větších nádob aby si nestínila a aby se jim nezamotaly kořínky. Za vhodné nádoby považuji květináče, plastové půllitry či kelímky, např. od jogurtu s objemem 500 ml. Další vhodnou alternativou jsou nádoby od džusu či mléka. Důležité je do nádob udělat několik děr na odtok přebytečné vody. Znovu použijte výsevní substrát nebo již domácí kompost. Já letos testuji substrát na výsev a množení bez rašeliny z Lidlu a jsem spokojená. Jestliže se rajčata vytáhla, přesaďte je o něco hlouběji až po první děložní listy.

Nyní už je jen třeba zajistit rajčatům dostatek světla a přiměřeně zálivky. Od začátku května začněte rajčata otužovat. Vyneste je denně ven. Z počátku na pár hodin do stínu. Na noc zase domu. Postupně čas prodlužujte a rajčata začněte vystavovat slunečním paprskům. V půlce května a ve vyšších polohách na konci května je čas rajčata přesadit na finální stanoviště.

Příprava záhonu pro rajčata

Rajčata patří do 1. nebo 2. tratě. Záhon by měl být na podzim pohnojený organickým hnojem nebo kompostem na jaře. Loni jsem experimentovala a pěstovala rajčata čistě v koňském hnoji a dařilo se jim. Pro pěstování rajčat vyberte slunečné místo.

Výsadba rajčat

Výsadba rajčat na finální místo probíhá až potom co odezní poslední noční mrazy. V našich podmínkách to bývá od 12. do 15. května na tzv. ledové muže Pankráce, Serváce a Bonifáce. Ve vyšších nadmořských výškách to ale může být až o 2 týdny později. Je-li předpověď příznivá, tak kolem půlky května můžeme rajčata vysazovat ven na záhon.

Výsadba rajčat na záhon

Tyčková i keříčková rajčata se mi vyplácí sázet ve sponu 40-50 x 40-50 cm. Divoká rajčata vyžadují spon větší okolo 50 x 100 cm. Pro rajčata vyhloubím důlky. Na spod důlků dávám mykorhizu a 2 hrsti posečené trávy, která jak postupně tleje slouží jako dočasný zdroj tepla a posléze jako živiny navíc. Vyplatí se u stonku rajčat nechat menší prohlubeň, abychom při zalévání vodu směřovali ke kořenům.

Vytáhlá rajčata sázím našikmo o něco hlouběji než rostla v sadbovačích. Z vytáhlého stonku, který částečně utopím v zemi vyraší kořínky a tak se zvětší kořenový bal. Rajče se ze začátku sice naklání k zemi, ale po pár dnech se vzpřímí.

Výsadba rajčat do skleníku

Skleník je vhodné místo na pěstování rajčat bez chemie. Pokud nehrozí mrazivé noci či rána, můžete zkusit rajčata do skleníku vysadit dříve než v půlce května. Zvláště polykarbonátové skleníky jsou schopné si naakumulované teplo ze dne podržet i do noci. Rajčata ve skleníku rostou i dozrávají rychleji a nejsou vystaveny dešti, takže lépe odolávají plísni bramborové. V letních měsících ale musí být skleník dostatečně odvětráván. Spon ve skleníku můžete volit o něco těsnější například 40 x 40 cm. Výsadba probíhá stejně jako na záhoně. Rajčata ve skleníku nezapomeňte pravidelně zavlažovat.

Pěstování rajčat v nádobách

Spousta zahrádkářů si pochvaluje pěstování rajčat v nádobách. Vhodné umístění bude u slunečné stěny domu pod přepadem střechy, kde na ně neprší. Doporučuji tyto velké samozavlažovací květináče, které nemusíte zalévat tak často a umožní vám odjet na pár dní pryč. Na tyčková rajčata je ideální rozměr 50 x 50 cm, kompromis je 40 x 40 cm a na menší balkónová rajčata by mohlo stačit 25 x 25 cm. Substrát zvolte univerzální nebo kompost ze zahrady. V průběhu sezóny bude třeba rajčata přihnojovat.

Zakoupit v akci

Vhodná opora pro tyčková rajčata

Já jsem si oblíbila spirálové tyče, na které se rajčata snadno navádí. S povrchovou zelenou úpravou vydrží dlouhé roky. Musí se zapíchnout opravdu co nejhlouběji, jinak hrozí, že se pod tíhou rajčat ohnou. Výhodou je že se na ně rajčata snadno navádí a nemusí se k tyči přivazovat. Další variantou je zatlouct k rajčatům dřevěnou tyč nebo zapíchnout dostatečně silný klacek a rajčata k nim přivazovat. Ve skleníku je pak možnost vést rajčata na provázek natažený z vrchu skleníku.

Oporu k tyčkovým rajčatům, zvláště širší dřevěné tyče, zapíchněte nejlépe již při výsadbě, abyste později rajčatům neponičili kořenový bal.

Péče o vysazená rajčata

Kromě navádění tyčkových rajčat na tyčky je potřeba u tyčkových rajčat odstraňovat postranní výhony. Vzhledem k rozšíření plísně bramborové, je jistotou pěstovat rajčata na jeden hlavní výhon. Rajčata však mají tendenci se divoce rozrůstat a mezi stonkem a listy vytváří tzv. zálistky. Pravidelným odstraňováním těchto postranních výhonů si zajistíme vzdušnější porost a větší plody. Zálistky je nejlepší do délky cca 15 cm vylamovat prsty. Větší zálistky je jistější ušmiknout zahradními nůžkami.

Další trochu spornou činností je v průběhu pěstování rajčat odstraňovat první spodní listy tyčkových rajčat. Jsou zahrádkáři, kteří je ke konci sezóny oholí úplně a jsou zahrádkáři, kteří tuto praxi hlasitě odsuzují. Já se uchyluji k tomu odstranit listy, které se dotýkají země nebo jsou blízko zemi či dalším rostlinám. Když prší, kapky vody se od půdy odráží a na spodních listech se zbytečně drží moc vlhkosti, která je, jak už jsme si řekli, rizikem pro vznik sporů plísně bramborové. Odstraněním prvních řekněme dvou párů listů nejblíže zemi celkový porost provzdušníme. Beru to jako prevenci, ale nic se nemá přehánět. Listy rajčata potřebují k fungující fotosyntéze a plodům dodávají potřebné aroma.

Někdy v půlce srpna je dobré zastřihnout vrchol rajčat nad posledními nasazenými plody, aby rostlina vkládala energii do dozrání všech plodů a ne do růstu a vytváření dalších květenství. Později nasazené plody nemají šanci dozrát.

Výbornou praxí je rajčata na letní měsíce zamulčovat, abychom zmírnili odpar vody, kterou rajčata potřebují. O mulčování se dočtete vše v tomto mém článku. Pokud delší dobu neprší, tak se zalévání stejně moc nevyhneme.

Jak často rajčata zalévat?

Mám čtyři zásady týkající se zálivky rajčat:

• Rajčata nikdy nezaléváme a nekropíme na listy!

Vše hned vysvětlím. Nechci se opakovat, ale co se zalévání přes listy týče, tak jsme opět u té prevence plísně bramborové. Vlhkost = riziko vzniku. Však se k tomu dostaneme hned v další kapitole. Rajčata tedy zaléváme vždy ke stonku, tam kde rostlina vytvořila kořeny.

• Rajčata zaléváme méně často, ale o to vydatněji.

Tady musíme udělat dostatečnou osvětu. Prosím, šiřte to dál. Zapomeňte na každodenní zálivku, kdy vždy cvrnknete lehce vody k rostlině a jdete k další. Toto se netýká jen rajčat. Mám na to celý článek, kde vše dopodrobna vysvětluji. Vžijte se do takové rostliny. Byli byste za takových podmínek nuceni vytvořit bohatý a hlavně hluboký kořenový systém? Jistěže ne, každý den přeci máte přísun vody. No jo, jenže z nás lidí se tak stávají otroci a co nastává v parných letních dnech si ani nechtějte představit.

Rostliny jsou inteligentní a my se je můžeme naučit ovlivňovat. Pokud rostlina bude mít přísun vody jen jednou za týden nebo méně, bude nucena pustit kořeny do hlubších vrstev půdy, kde se voda tak snadno nevypaří a je jí tam více. A to je přesně to co chceme. Takže moje rada zní, zalévejte rajčata jednou týdně (2 x když bohatě plodí), ale pořádně, tak aby na metr čtvereční přišlo okolo 20 litrů vody.

• Nezalévejte studenou studniční vodou

Studniční voda je o dost chladnější než okolní teplota a v létě byste rajčatům mohli způsobit teplotní šok. Nejlepší je mít vodu v nadzemních nádržích, kde se vždy ohřeje na okolní teplotu. Ideální je chytat dešťovou vodu, kterou mají rostliny nejraději.

• V parných letních dnech zaléváme ráno nebo večer

Jedná se hlavně o úsporné opatření co se šetření vody týče. Pokud bychom zalévali uprostřed dne, tak se nám spousty vody vypaří a přijde tak vniveč.

Hnojení rajčat

Rajčata jsou na živiny středně náročné rostliny. Na podzim pohnojené záhony chlévským hnojem by rajčatům co se živin týče mohly stačit. Nebude však od věci rajčatům v průběhu sezóny dopřát něco navíc. V průběhu růstu během května a června doporučuji hnojit jednou na 14 dní kopřivovou jíchou. Jak začnou rajčata nasazovat plody, tak hnojím kostivalovou jíchou. No a pokud máte možnost, tak zkvašené slepičince nebo holubince vzbudí přímo raketový růst vašich rajčat.

Není třeba hnojit chemickými umělými hnojivy typu NPK. Já přímo odrazuji od používání těchto granulovaných nebo chemických rozpustných hnojiv, protože škodí půdnímu ekosystému. Půdu překyselují a zasolují, takže se v ní nedaří užitečným živočichům, bakteriím a mykorhize. Zdravá půda je základ a přírodní jíchy ji jen svědčí. Pokud chcete vaši půdu uzdravit, hnojte chlévským hnojem a přidávejte vlastní kompost. Jako třešničku na dortu je možné aplikovat mykorhizu a probiotika.

Nejčastější choroby rajčat

Vybrala jsem dle mého dvě skutečně nejčastější choroby rajčat. První je postrachem všech pěstitelů rajčat. Druhá je celkem snadno řešitelná. Existují další méně časté choroby rajčat, o kterých se dočete zde.

Plíseň bramborová

Plíseň bramborová je bohužel tak rozšířená, že každý rok přijde, dříve či později. Naším cílem je vypěstovat odolná a zdravá rajčata se vzdušným porostem, tak abychom co nejvíce oddálili šíření této zákeřné choroby, která každý rok na podzim naše rajčata zahubí. Jestliže nechcete rajčata stříkat chemií, musíte se s tímto faktem smířit. Dobrou zprávou je, že správným pěstováním raných a resistentních odrůd sklidíme většinu plodů dříve než plíseň nastoupí.

Plíseň bramborovou poznáte podle šedavých flecích na listech. Později se plíseň šíří na stonky a plody.

Už jsme si řekli, že vysoká vzdušná vlhkost = nebezpečí vzniku a šíření plísně bramborové.

Jak se vyhnout a zpomalit šíření plísně bramborové na rajčatech?

• Pěstujte rajčata v dostatečném sponu, ideálně 50 cm od sebe.
• Spirálové tyče před použitím vydesinfikujte, já používám ocet.
• U tyčkových rajčat odstraňujte spodní listy a zálistky.
• Pro zdravá a silná rajčata používejte mykorhizu a probiotika.
• Rajčata nikdy nezalévejte na listy.
• Po dešti se vyplatí rajčaty zatřást a setřást tak zbytečné kapky vody. Rostliny rychleji oschnou.
• Pokud máte tu možnost, pěstujte rajčata pod stříškou. Lze ji vytvořit přímo na záhoně.
• Jako prevence je oblíbený přírodní postřik BioGarden Polyversum, postřik z mléka a vody v poměru 1:5 nebo postřik z česnekového a přesličkového výluhu.
• Při prvních známkách napadení odstraňte za suchého dne napadené listy. Pokud je rostlina napadená silně, raději ji odstraňte a spalte.

Suchá hniloba plodů

Suchou hnilobu plodů, přesněji okvětí, poznáte podle nevzhledných flecích na plodech. Vypadají jako plesnivé, ale jsou způsobené nedostatkem vápníku v půdě. Mohou se objevit při dlouhotrvajícím suchu, kdy je pro rostlinu obtížné čerpat vápník z půdy. O tom jak si s tímto problémem snadno a rychle poradit se dočtete zde.

Zpracování a uskladnění plodů

Sklizená rajčata mají různou dobu skladovatelnosti. Vždy je to ale otázka jen pár dní. V nejlepší kondici rajčata vydrží při teplotě okolo 10 °C.

Nejvhodnější způsob jak rajčata zpracovat je sušení a zavařování.

Nabízí se několik možností:

• sušení rajčat v sušičce
• sušení rajčat na slunci
• sušení rajčat v horkovzdušné troubě
• zpracování na rajčatový protlak
• rajčatový kečup
• zavařená rajčata ve vlastní šťávě

O tom jak zpracovat přebytky rajčat na zimu mám celý článek s recepty a návody. 4 způsoby jak zpracovat rajčata na zimu

Zelená nedozrálá rajčata z napadených rostliny sklízím a nechávám dozrát mimo rostlinu. Zavěste je za celé vijany nebo je dejte do krabice společně s jablkem. To uvolňuje hormony podporující dozrávání. Uvidíte, že se brzy vybarví.

Likvidace rajčat na konci sezóny

Uf, tento článek se nám společně s rajčatovou sezónou blíží k pomyslnému konci. Sklidili jste plné košíky rajčat, ale první mrazy a plíseň bramborová se již podepsali na vašich rostlinách? Je čas zbavit se rostlin a vám možná nastala otázka co s nimi. Spálit? Zakopat? Odvézt či snad zkompostovat?

Tady se praxe zahradníků dost liší. Většina zahradních pouček jasně říká, napadené rostliny spálit. Já napadené rostliny pálím jen v polovině sezóny, když se jedná o menší jednotky kusů. Na konci sezóny se nebojím nemocná rajčata zkompostovat. Věřím, že kompost spory plísně do dalšího roku zlikviduje. Pálení je jistota, kompostování risk.

Není nad domácí rajčata

Snažila jsem se vám předat vše co o pěstování rajčat vím za dobu mého zahradničení. Rajčata pěstuji od prvního roku, kdy jsem začala zahradničit a nedokážu si bez nich sezónu představit. Budu moc ráda za zpětnou vazbu v podobě sdílení nebo komentářů. Přístupů k pěstování rajčat je více a každému se zamlouvá něco jiného. Věřím, že s pomocí mého návodu budete mít úspěch a budete moci obdarovat svou rodinu a přátele voňavými a sladkými rajčaty.

Ať to roste!

Tyto články se vám budou také hodit:

• 4 způsoby jak zpracovat rajčata na zimu
• Experimentální instantní záhon na koňském hnoji
• Jak na smíšené kultury: Vhodní a nevhodní sousedé na záhonech
• Užitečné bylinky na zeleninové záhony
• Mykorhiza na zahradě: Význam mykorhizních hub pro rostliny, aplikace a produkty
• Recenze na probiotika WEIKI aneb má tříletá zkušenost

Článek Pěstování rajčat bez chemie od A do Z: Kompletní průvodce se nejdříve objevil na Blíže k přírode.

Co způsobuje vytáhlé sazenice?

Primárním problémem vytáhlých sazenic je nedostatek světla. Stává se to když zahradníci vysévají semínka v domácích podmínkách příliš brzy v zimních či brzkých jarních měsících, kdy jsou dny ještě krátké a rostlinky tak nemají dostatečný přísun světla v prvních dnech jejich života.

Samozřejmě, že některé rostliny vyžadují časný výsev. Pokud se chceme pustit do jejich předpěstování ze semen, musíme se ujistit, že jim můžeme poskytnout dostatečně světlé místo co nejblíže u okna, nejlépe jižního, bez žádných překážek, jako jsou rámy oken, žaluzie či závěsy. Ovšem i pokud je máte na vhodném okně, tak v únoru jim většinou nemůžeme poskytnout dostatek světla. Dny bývají zatažené a tak se spousty zkušenějších zahradníků uchyluje k přepěstování pod umělým světlem. O tom se dočtete dál v tomto článku.

Jsou vytáhlé sazenice problém?

Ano, vytáhlé sazenice opravdu nejsou ideální. Dá se s nimi pracovat, ale je třeba si říct, že se s nimi mohou vyskytnout problémy. Jak už jsem naznačila hned v úvodu, mohou se různě naklánět či dokonce zlomit při manipulaci či převozu. Místo toho aby vkládaly svou energii do silného a stabilního stonku, tahají se za světlem a čím vyšší jsou tím jsou slabší. Hlavně při venkovní výsadbě jsou pod nápory větru a deště velice zranitelné a mohou se sklánět až k zemi, kde na ně číhají další problémy.

Některé sazenice se sice dají zasadit hlouběji než byly, ale tím můžeme a nemusíme riskovat uhnívání stonku. Nicméně třeba u rajčat touto praxí nic nezkazíme a rostlinky nám nedostatek světla rychle odpustí.

Každopádně je vždy lepší předejít vytahování sazenic a zajistit si silné rostliny již od počátku. Jak? Mrkněte na následující tipy.

Jak předejít vytáhlým sazenicím

• Ihned po vyklíčení dopřejte rostlinám dostatek světla na nejsvětlejším místě vašeho domova. Kolikrát stačí jeden či dva dny mimo dostatek světla a sazenice se hned vytáhnou. Na oknech dejte pod sazenice třeba starou knihu, aby jim nestínil rám oken. Divili byste se, jaký rozdíl to může udělat.
• Při brzkých zimních a jarních výsevech, zvažte nákup umělého světla. Já sazenicím nově svítím zářivkami Narva Bio Vital, které používá i Botanický ústav Akademie věd České republiky. Jsou nabízeny v různých velikostech.
• Hned jak rostliny vyklíčí odstraňte jakákoliv víka k udržení vlhkosti, obzvláště pokud nejsou průhledná.
• Každá rostlina také potřebuje dostatek místa kolem sebe, nezapomeňte rostliny po tom co jim naroste první pár pravých listů přesadit do větších sadbovačů, aby si vzájemně nestínily.
• Při klíčení sazenice obvykle potřebují vyšší teplotu než po vyklíčení. Jakmile rostliny vyklíčí snižte teplotu v místnosti, na obvykle preferovaných 18 – 20 °C. Pozor na některé druhy zelenin, které mají rády ještě nižší teploty.

Pěstování sazenic pod umělým světlem

Rozhodla jsem se přidat ještě samostatnou kapitolku o pěstování sazenic pod umělým světlem. Sice se nám tím zvyšují náklady na elektřinu, ale na druhou stranu se nám významně rozšíří možnost předpěstovat více druhů zelenin a tím v celkovém důsledku ušetříme za kupované sazenice a zeleninu.

Já se světla na svícení sazenicím rozhodla koupit po 8 letech pěstování zeleniny, protože i když jsem dodržovala všechny zmíněné zásady, měla jsem vždy některé sazenice vytáhlé a slabé. Pořídila jsem 2x zářivky Narva Bio Vital s výkonem 36 W, které používá i Botanický ústav Akademie věd České republiky. Svítidlo Topline a digitální časový spínač. Nově jsem také pořídila LED světlo TLED Growing od Secret Jardin, které pořídíte se slevovým kódem GARDENICZECH10 platným na veškerý sortiment eshopu specialnizahradnictvi.cz.

Ze začátku je dobré mít světlo nízko nad sazenicemi a postupně jak sazenice porostou jej zvedat. Já mám svítidlo dočasně jen ze stran podepřené krabicemi. Na příští rok si nechám vybudovat dřevěnou bednu. O tom všem mám samozřejmě v plánu vám napsat ještě více dopodrobna.

Jak napravit vytáhlé sazenice

O prevenci vytáhlých sazenic jste nevěděli anebo jste dělali co můžete, ale stejně je máte vytáhlé? No zmenšit už nepůjdou, ale pojďme se podívat co všechno se dá dělat.

1. Více světla a místa, méně tepla

Co nejdříve zkuste sazenicím dopřát více světla. Jednoduchým trikem může být odrazová plocha ze zmuchlaného alobalu umístěná za sazenicemi. Pokud jim nemůžete dopřát světlejší místo, zvažte umělé osvícení (eshop specialnizahradnitcvi.cz má širokou nabídku LED světel a na veškerý sortiment uplatníte slevový kód GARDENICZECH10). Pozor, později na jaře už slunce může mít docela sílu a problémem nemusí být nutně nedostatek světla, ale doslova výheň za oknem. Teplo může stimulovat rostlinu k rychlejšímu růstu a pokud si rostliny třeba vzájemně stíní, tak porostou logicky do výšky, což není žádoucí.

2. Co takhle začít znovu?

Pokud jste s výsevem nedočkavě začali příliš brzy a rostlinky vám během pár dní vyklíčily a vytáhly se, tak je kolikrát nejlepší řešení začít znovu a lépe. Může být lepší pořídit si umělá světla a vypěstovat si sazenice se silným stonkem než pracovat celou sezónu s vytáhlými. Nyní již víte čemu se vyvarovat.

3. Zesilte je

Pracovat s vytáhlými sazenice nemusí být až taková tragédie! Jak říkám, stalo se to téměř každému a většina z nás má tu zkušenost, že si na záhoně nevedly tak zle a ve finále hezky zaplodily. Jednou z možností jak sazenice zesílit je, že je každý den dlaní pohladíte ze strany na stranu a tím budete simulovat větrné venkovní podmínky, takže samy budou chtít být silnější. Sofistikovanější metodou je použití malého větráku, který můžete spustit na pár hodin denně s pomocí digitálního časového spínače. Často se používá vyřazený větrák z počítačů.

Další dobrou strategií může být zalévání ze spodu, kdy si sazenice nasají kolik vody potřebují.

4. Otužte je

Otužování sazenic je důležitá strategie před venkovních výsadbou jakýchkoliv sazenic. U těch vytáhlých to platí dvojnásob. Jak jsme již naznačovala, vytáhlé sazenice jsou mnohem zranitelnější na větrné poryvy, které se do nich více opírají. Je nezbytně nutné vytáhlé sazenice minimálně týden před výsadbou ven otužovat, tedy je postupně přivykat nelehkým venkovním podmínkám na větru a plném slunci.

Začnete zlehka a sazenice první den přeneste z vnitřních podmínek na pár hodin do venkovní chráněné polohy do stínu s lehkým vánkem. Postupně zkoušejte sazenice přivykat na více času stráveném venku a více slunečních paprsků.

Nejčastější strategií jak napravit vytáhlé sazenice je hlubší výsadba při přesazování, pojďme se na ní podívat v následujících kapitole.

Přesazování vytáhlých sazenic

Nejčastější strategií jak napravit vytáhlé sazenice je hlubší výsadba, pojďme se na to podívat v této kapitole. Hlubší výsadbu bez problému zvládnou rajčata a papriky. Při přesazování je můžeme tzv. utopit hlouběji v nádobě až po děložní lístky, tedy jejich první sadu listů, které nemají specifický vzhled pravých listů. Rajčata mají tu výhodu, že z chloupků, které mají na stonku dokáží vytvořit kořeny, takže tím ještě zvětšíme kořenový bal.

Při finální venkovní výsadbě u vytáhlých rajčat hloubím šikmé, ne kolmé, důlky, rajčata do nich položím a část stonku zasypu hlínou. První dny sice polehávají u země, ale světlo je brzy napřímí.

Ne všechny rostliny ale snadno zvládnou hlubší výsadbu. Zvláště pár dní mladé sazeničky jsou náchylné na tenké stonky, který můžeme při manipulaci poničit a ve vlhké půdě při hlubší výsadbě můžou začít uhnívat. V tomto případě si dejte pozor na cukety či okurky a snažte se je vysadit jen o něco málo hlouběji.

Nic není ztraceno

Neztrácejte hlavu, pokud jste vypěstovaly vytáhlé sazenice. Koneckonců se to jednou za čas povede i velmi zkušeným zahradníkům, včetně mě. Stačí pár dní zatažené počasí a je to. Doufám ale, že nyní již víte jak nejlépe zabránit vytahování sazenic do výšky a co si s takovými sazenicemi počít. Pokud máte jakékoliv otázky či komentáře, neváhejte je připojit pod článek. Budu velmi ráda za sdílení tohoto článku. Doufám, že vaše sazenice budou už jen silné, statné a odolné.

Ať to roste!

Doporučuji také:

• Předpěstování sazenic – nejčastější chyby a jak jim lze předejít.
• Osvětlení pro silné sazenice zeleniny aneb pěstování pod světly
• Co začít pěstovat už v únoru (v klidu a bez stresu)

Článek Vytáhlé sazenice: Jak jim předejít a jak je jednoduše napravit se nejdříve objevil na Blíže k přírode.

Poloha a vybraná plodina

Celá myšlenka mi přišla geniální. Kartony jsou zadarmo, hnůj máme zadarmo a lokálně. Vždyť to je permakultura jak blázen! Pořád mi ale v hlavě hlodal červ pochybnosti, že samotný koňský hnůj není jako substrát úplně ideální. Stejně tak jako poloha záhonu. Jednalo se vlastně o jediný rovný plácek mezi svahem s jehličnatou výsadbou a živým plotem z tújí. Jo, zahrada má do permakultury hodně daleko, ale máme ji jen v pronájmu na pár let a je vzdálená kilák od zahrady mojí mamky, kde již záhony máme, ale nemůžeme je rozšiřovat podle našich představ.

Jednalo se tedy o záhon v polostínu, kde slunce v létě svítí přibližně od 10,00 do 17,00, kdy ho před západem zastíní jehličnatá výsadba. Přemýšlela jsem, že když na záhoně budu pěstovat vyšší zeleninu, tak si pro slunce vystoupá a bude ho mít více. No a protože mě už pár let drží rajčatová horečka, rozhodla jsem se uplatnit semínka spousty odrůd nehybridních rajčat, která jsem získala z akce #vymenimseminka na instagramu, a vypěstovat přehlídku nejrůznějších druhů rajčat, abych si je vyzkoušela do dalších sezón.

Tvorba instantního experimentálního záhonu

1. Jako první a ne úplně plánovaný krok bylo, že jsme na menší ploše vybrané polohy záhonu pálily větve z prořezávek na pozemku. Po spálení mě napadlo vše polít vodou a vytvořit dřevěné uhlí. Povedlo se, když jsme hráběmi chtěli uhlíky rozprostřít po celé ploše budoucího záhonu, uhlíky začaly krásně zvonit.
2. Dalším krokem bylo položit na posekaný trávník s uhlíky kartony z cykloshopu. Poctivě jsem odstranila všechny spony a lepící pásky a kartony jsme s přítelem poskládali po celém půdorysu budoucího záhonu bez rytí. Důležité je, že se kartony musí překrývat, nestačí je jen pokládat jeden vedle druhého, protože mezi spárami by rychle začaly prorůstat původní byliny a trávník.
3. Přišel den D. Přítel si půjčil vozík za auto a s naším kamarádem jsme jeli k místním stájím pro hnůj. Poprvé jsem jela s nimi. Kluci se otočili ještě dvakrát. Já pak už zůstala u záhonu a hráběmi si tvarovala hroudu hnoje do dvou řad záhonu na kartonech. Vrstvu hnoje jsem měla asi 25-30 cm. Nutno dodat, že jsem vše poctivě ušlapávala, aby záhony byly kompaktnější a po několika týdnech mi to neslehlo na pouhých 10cm. Cestičku mezi dvěma záhony, jsem pak vysypala dostatečným množstvím dřevěné štěpky.
4. Bylo hotovo a nám nezbývalo nic jiného než počkat na půlku května a záhony osázet sazenicemi rajčat. Spon jsem zvolila cca 40 cm. Pod každou sazenici rajčat jsme dali ještě zhruba lopatu kompostu a úžasnou mykorhizu pro rajčata a papriky od Symbivit. Mezi rajčata jsem se nakonec rozhodla ještě vysadit sazenice letního zelí po vnější straně záhonů a do vnitřní strany jsem vysadila afrikány.

Přečtěte si můj samostatný článek o tvorbě instantních záhonu bez rytí, kde se dozvíte vše podstatné.

S čím jsme se na záhonech bez rytí potýkali?

Rajčata den ode dne sílila. Zapíchali jsme k nim kovové spirály, což byl docela výkon, protože propíchnout karton a tvrdou zem pod nimi nebylo nic jednoduchého. Počasí v roce 2022 docela přálo a první plody rajčat se objevily už v červnu, nakonec jsme čekali ještě na začátek července, kdy se plody začaly vybarvovat do barev ve zralém stádiu. Schválně nepíšu do červené, protože na záhoně jsme pěstovali žluté, červené, oranžové, zelené, ale i černé odrůdy.

První problémy aneb flekatá rajčata

Právě začátkem července, kdy začalo být celkem sucho a my začali šetřit dešťovou vodou jsem objevila hnilobné fleky na plodech rajčat způsobené nedostatkem vápníku v půdě. Až tak překvapená jsem nebyla, čekala jsem, že samotný koňský hnůj nebude ideální. Navíc už od června se rajčatům dost kroutily listy, což je také příznakem sucha a nedostatku vápníku.

Ukázalo se, že koňský hnůj skutečně není co se živin týče vyváženým substrátem. Má totiž kyselejší pH. Došlo mi, že jsem ještě před výsadbou rajčat měla záhon posypat vápnitým dolomitem. Já se ale nehodlala vzdát. Vždyť ta rajčata byla obsypaná plody. Na pomoc jsem využila prášek z vaječných skořápek a vyrobila jsem si postřik na list. Postřik skutečně pomohl a fleky se dále již nedělaly. Postřik jsem pak aplikovala každých asi 10 dní až do srpna. V srpnu začalo více pršet a tím se vápník lépe zpřístupnil rostlinám. Postřiku již nebylo třeba. Všimla jsem si také, že čím více se koňský hnůj rozkládal, tím lepší byla struktura a kvalita půdy.

Další problémy aneb pastva pro kosy

Někdy od půlky června místní kosáci přišly na to, že v hnoji je spousta žížal a larev zlatohlávků a tak každou chvíli přilítali na záhony a hrabali a hrabali. Začalo to nevině, že mi zahrabali všechny plastové cedulky s odrůdami rajčat. V té době už jsem si je pamatovala z paměti, takže to mě tolik nerozházelo. Jenže krásné okraje záhonu se postupně ztrácely a cestička z dřevěné štěpky zmizela pod vrstvou hnoje.

Můj nápad jak udržet v záhoně více vlhkosti, tedy zamulčovat ho posekanou trávou na kosáky taky nijak nepůsobil. Hrabali si vesele dál a mě nezbývalo než se s tím postupně smířit. Jako mohla jsem zkusit zavěsit na rajčata třeba cédéčka anebo tam postavit panáka, ale raději jsem si vycvičila mojí fenku Máju, aby s povelem trhej běžela k záhonu a všechno a všechny vyštěkala. Po pár dnech kosáci sice vždy líně vzlétli na živý plot vedle záhonu, ovšem za minutu tam už byli zpátky.

Říkala jsem si, že dokud mi nevyhrabou kořeny rajčat, tak je vezmu na milost. Ke konci léta už některé kořeny byly docela obnažené, ale ne natolik aby rajčata nepřežila. Jednou za čas jsem hnůj z cestičky odhrabala zpět pod rajčata a žádná tragédie se naštěstí nekonala.

Nakonec se mé představy plných mís rajčat zhmotnily

To znamená, že jsem zhruba od půlky července sklízela plné mísy výborných rajčat. Rajčata jsem sušila, zavařovala a nakonec i zamrazila. Mám toho plnou spíž a a ve finále mi rajčata na experimentálním instantním záhoně na koňském hnoji opravdu dělala radost. Díky teplému létu byla chuťově boží. Já si skutečně vyselektovala odrůdy, které chci dál pěstovat a odrůdy, které mě příliš neoslovily.

Ty první a nejkrásnější plody jsem vybírala na semínka. Kvasila jsem najednou semena i 10 odrůd rajčat. Tak kdyby jste měli o semínka neobvyklých nehybridních rajčat zájem, tak mi napište na email nebo instagram. Určitě se domluvíme.

A co to to zelí?

Pozorný a zvídavý čtenář si jistě říká, a co to zelí, jak se mu dařilo? Tak zelí nakonec taky bylo! Hlávky zdaleka nebyly rekordní, ale ani letní odrůda Zora neslibuje obří hlávky. Sazenice zelí jsem navíc v domácích teplých podmínkách nikdy úplně nevychytala, a tak jejich start na záhoně nebyl nejjednodušší. Postupně zelí sílilo, ale začaly se mi na něm objevovat molice. V našem okolí je s molicemi vůbec velký problém. Létají a rychle se množí na veškeré nechráněné brukvovité zelenině.

Naštěstí zřejmě mají přírodního predátora, což jsou u nás škvoři. Všimla jsem si, že když se v zelí ubytovali škvoři, tak molice náhle vymizely. Sice i škvoři na zelí udělali nějakou tu škodu, ale nic co by mě odradilo od konzumace.

Zajímavé bylo, že zelí dozrávalo postupně. Všimla jsem si, že záhon nebyl úrodný na všech místech stejně. Tam, kde jsem navrstvila první várku koňského hnoje bylo zelí i rajčata nejmenší. Byl to dle mého nejčerstvější hnůj, který jsme brali od kraje obří hromady. Na druhém konci experimentálního záhonu, tak jak se kluci dostávali dál ke staršímu hnoji vše prospívalo o poznání lépe.

Koňský hnůj vám zaplevelí zahradu, nikdo ho nechce

To mi tvrdili chytráci na facebooku. Jako neříkám, že na záhonech nic než rajčata, zelí a afrikány nerostlo. Hned za čerstva nám na záhonech začalo růst pár jabloní, asi od toho jak koníci dostávají jablka. Tu a tam se objevily trsy trávy, které ale šly krásně vytrhnout.

Ovšem v září jsem ty kosáky už docela proklínala, protože jak furt hrabali, společně s tunelářem krtkem, tak se původní luční kvítí začalo dostávat ke slovu a pomalu a nenápadně se byliny začaly rozrůstat po záhoně.

Upřímně se trošku děsím, jak záhon bude vypadat příští rok na jaře. Letos na podzim jsem ještě vše projela ploskořezem, abych alespoň některý plevel usmrtila a na zimu vše zamulčovala pořádnou vrstvou spadaného listí.

Výsledky experimentu

Mé představy se naplnily a já jsem s výsledným instantním záhonem bez rytí spokojená. Při představě záhony klasicky odrnovat a zrýt se mi ježí vlasy na hlavě.

Co se substrátu týče, tak samozřejmě by byl lepší kompost, ovšem tolik kompostu bych jen tak nevytvořila a za koupený bych se nedoplatila. Riskla jsem to tedy s koňským hnojem, který se ukázal býti sice kyselejší, ale ne zcela marný. Kdybych záhon tvořila znovu, určitě bych ho před osázením posypala vápnitým dolomitem. No učinila jsem tak až teď na podzim při přípravě záhonu na zimu a jaro.

Musím ještě vyzdvihnout skvělou práci, kterou odvedla mykorhiza, jsem přesvědčena, že se skutečně vyplatí. V průběhu sezóny jsem se záhony snažila ještě obohatit probiotiky od weiki. Přišlo mi, že týden od první aplikace, skutečně vidím pozitivní změnu a tak jsem v tom pokračovala v průběhu celé sezóny.

2. rok stáří záhonu

Další rok jsem se z důvodu vyššího stádia těhotenství (rozuměj pořádnému těhotenskému pupku) zmohla jen na pěstování brambor, které jsem zvládla jednou nebo dvakrát okopat. I přes absenci zálivky byla úroda bra,bor uspokojivá.

3. rok stáří záhonu

V roce 2024 na záhonech pěstuji širokou škálu plodin. Hlavní kostru tvoří dýně, patizony, cukety, kukuřice a chilli papriky. Zkouším batáty, lufu, celer a znovu rajčata. Všemu se daří nad očekávání. Půda je velice kyprá, nikdy nerytá.

Na jaře jsme na záhony rozházeli další uleželý koňský hnůj, takže přibyli nové živiny. Na záhon také jednou roční přisypu dřevní popel z ohniště. Plevel na záhonech roste, zejména svlačec. Jde ho však s trochou úsilí poměrně dobře korigovat.

Doufám, že jsem vás inspirovala k tomu nebát se na zahradě experimentovat, i když výsledek je nejistý. Jestli chcete vytvořit více záhonů, tak určitě zkuste návod na instantní záhony bez rytí.

Ať to roste!

Článek Experimentální instantní záhon na koňském hnoji se nejdříve objevil na Blíže k přírode.

Domácí kečup

Tohle je tak vyšperkovaný recept, že už jiný nehledám.

Suroviny:

• 2 kg rajčat nakrájených na čtvrtky (nejlépe červená, masitá, ale není to podmínka)
• 250 g jablek bez jadřinců nakrájených na čtvrtky
• 250 g cibule nakrájené na čtvrtky
• 150 g cukru
• 150 ml klasického octa
• 0-150 ml vody (podle toho, jak vodnatá rajčata máte)
• lžíce soli
• lžička mleté skořice
• lžička sladké papriky
• 5 kuliček nového koření
• 10 kuliček černého pepře
• 3 kusy hřebíčku
• 2 bobkové listy
• Kdo to má rád ostré tak 1-3 chilli papriky

Postup:

Výše uvedené suroviny dáme do hrnce a za občasného míchání přivedeme k varu. Čas od času vše promícháme a necháme probublávat 1-2 hodiny, čím déle, tím bude výsledná konzistence hustší. Poté vyjmeme bobkové listy a vše rozmixujeme tyčovým mixérem. Nyní je možnost vše ještě propasírovat přes sítko, ale mně konkrétně hrubší konzistence kečupu nijak nevadí. Nalijeme do skleněných lahví s uzávěrem a sterilujeme 20 minut při teplotě 80°C.

Univerzální omáčka z pečených rajčat

Hledáte způsob jak rychle zpracovat menší prasklá rajčata? Už nemusíte. Cherry rajčata jsou ideální na jednoduchou pečenou rajčatovou omáčku. Používám ji jako základ do spousty jídel. Množství surovin dejte od oka.

Suroviny:

• Všemožná menší rajčata cca 1-2 kg
• olivový olej
• sůl
• pepř

Postup:

Troubu předehřejeme na 200°C na horní a spodní ohřev s horkým vzduchem nebo bez. Rajčata opláchneme a necháme okapat. Celá je dáme do pekáče, posolíme, popepříme a polijeme olivovým olejem. V troubě se pečou cca 45 minut. Poté pekáč vyjmeme, vše rozmixujeme tyčovým mixérem, naplníme do sklenic s víčkem a sterilujeme 20 minut při 80°C.

Sterilovaná rajčata ve vlastní šťávě

Na tento recept se hodí středně velká koktejlová rajčata. Opět je lze využít na širokou škálu receptů, všude tam, kde byste použily kupovaná konzervovaná.

Postup:

Na rajčatech nařízneme na spod malý křížek a dáme na minutu spařit do vroucí vody. Poté je přendáme do studené vody a s pomocí křížku oloupeme. 2/3 z celkového množství oloupaných rajčat naplníme do velkých zavařovacích sklenic. 1/3 rajčat rozmixujeme tyčákem a vzniklou šťávou zalijeme naplněné sklenice, tak aby byla rajčata ponořená ve šťávě. Pevně zavíčkujeme a sterilujeme 30 minut při 90°C.

Sušená rajčata

Sušená rajčata mi na jazyku vždy připomenou ty teplé slunečné dny, kdy rajčata dozrávají. Sušená rajčata se dají naložit do oleje anebo se mlsají jen tak.

Suroviny:

• rajčata
• sůl (doporučuji vločkovou)
• pepř
• podle chuti bylinky (oregano, bazalka, tymián, rozmarýn atd…)

Postup:

Rajčata nakrájíme na plátky cca 0,8 cm nebo půlky u menších kusů. Plátky rozložíme v sušičce na ovoce a zeleninu a podle chuti okořeníme. Sušíme na 65-70°C cca 6-8 hodin. Po 6 hodinách sušení kontrolujeme jednotlivá patra a odebíráme vysušené plátky. Ne vždy se totiž usuší všechny stejně najednou. Správně usušená rajčata by měla být stále trochu měkká, ale ne vodnatá. Skladujeme ve vzduchotěsné nádobě.

Tip: Další možností je rajčata sušit za horkých slunečních dní venku na slunci. Rozložíme je na pečící papír na plech/tác/rošt na teplé slunečné místo, třeba na střechu auta. Zpravidla se sušší 2-3 dny. Na noc je schováme dovnitř.

Recept na sušena rajčata v oleji

Správně vysušená rajčata, ani příliš tvrdá, ani měkká vodnatá můžete lehce posolit a naložit do sklenice s pevným uzávěrem. Vše pak zalijte olivovým olejem, tak aby byla všechna ponořená. Přidejte ještě větvičku rozmarýnu, tymiánu, česnek nebo sušenou bazalku a chilli papriku. Prostě to co máte rádi. Rajčata v oleji skladujte v lednici, kde vydrží až tři měsíce, pokud je vše ponořené, tak i déle. Rodina i přátelé vám utrhají ruce!

Tak tady to máte

Uvedené recepty jsou opravdu jednoduché na přípravu. Všechny zavařeniny a sušená rajčata skladujeme v suchu, na tmavém a chladném místě. Celý článek si můžete poslat na email nebo sdílet na sítích pomocí kolonek níže. Ať se daří :).

Článek 4 způsoby jak zpracovat rajčata na zimu se nejdříve objevil na Blíže k přírode.

Možná to znáte, chodíte mezi svými rajčaty, nemůžete se dočkat prvních plodů, vše pozorujete a najednou spatříte, že některá rajčata jsou ze spod uhnilá, více či méně. Nemusíte se hned plašit, že se jedná o plíseň a za pár dní to sežehne celou vaší dosavadní snahu. Pokud se tyto hnilobné plochy u rajčat objevují jen ze spodu zralých nebo nezralých plodů, nejedná se o plíseň, ale o abiotickou nekrózu květního konce plodů, která je důsledkem nedostatku vápníku v půdě, kde rajčata pěstujete. Případně jiným stresem rostliny, kdy nemůže živiny dostatečně přijímat, např. suchem nebo přebytkem dusíku.

Papriky jsou na tento nedostatek vápníků také citlivé. U nich se hniloba projevuje tmavými vyhnilými fleky kdekoliv na plodech. Postižené plody vyhoďte, ale zbytek úrody se dá snadno zachránit. Ujasnili jsme si v čem spočívá problém a teď se pojďme podívat, jak by se dal jednoduše vyřešit.

Prevence dolomitským vápencem

Ještě než se podíváme na konkrétní rady, jak problém vyřešit ihned, je důležité zmínit, že tomuto problému se dá velmi snadno předcházet. Každý rok nebo každý druhý rok posypte na podzim či na jaře záhony dolomitským vápencem. Ten obsahuje nejen vápník, ale i hořčík a jiné stopové prvky.

Vaječné skořápky nevyhazujeme

Pokud jste tento krok neudělali a zjistili jste, že máte hnilobu plodů, tak je potřeba vápník rostlinám zpřístupnit co nejdříve. Vaječné skořápky jsou vápníku plné, ovšem vápník se z nich uvolňuje jen velmi velmi pomalu, my musíme jednat naopak rychle.

Přesto je dobré skořápky sbírat celoročně. Když nasbírám větší množství, dám je na plech nebo do pekáče a peču v troubě cca 20 minut na 180°C. Tím je zbavím bakterií a zároveň zkřehnou, takže je snadno rozmixuji na prášek.

S práškem už se dá pracovat lépe a rostliny ho můžou jako zdroj vápníku lépe využít. Já ho na jaře vždy nasypu trošku pod výsadbu rajčat a paprik. Můžeme ho aplikovat ke stonkům již vzrostlých rostlin s nedostatkem vápníku, ale stále to nebude dost rychlé řešení, abychom rostlinám významně pomohli.

Postřik na list z prášku ze skořápek

Tak a už se blížíme do finále, je tu jeden fígl, jak vápník zpřístupnit rostlině okamžitě. Rostliny vápník ochotně a rychle přijímají z listů a plodů. Skrze kořeny trvá distribuce vápníku celé rostlině déle. Zaměříme se tedy na postřik na listy a plody. Smíchejte v nádobě 2 lžíce prášku z vaječných skořápek se 4 lžícemi kvasného octa a trochou vody tak abyste vytvořili řídkou kašičku. Obsah nádoby nechte odležet tak dva dny na lince. Kyselina octová vytáhne vápník z prášku a ten tak bude přístupnější rostlině. Po dvou dnech obsah nádoby přeceďte. Smíchejte jednu lžičku této tekutiny s litrem vody a tím rajčata nebo papriky důkladně postříkejte na listy a plody. Postřik provádějte 1×14 dní nejlépe když je pod mrakem nebo k večeru.

Další řešení nedostatku vápníku

1. Rostliny s nedostatkem vápníku zkuste více zalévat. Kořenový systém tak účinněji vápník z půdy vstřebává.
2. Dřevní popel obsahuje také významné množství vápníku a jiných prvků. Vápníku obsahuje až 35%, fosforu 3%, draslíku 8% a hořčíku 5%. Používejte čerstvý dřevěný popel, protože se z něj živiny rychle vyplavují. Nebojte se ho lehce rozhodit po záhoně. Pozor však na kyselomilné rostliny. Těm se dřevěný popel nelíbí.

Pokud se vám podaří vypěstovat kupu rajčat, přečtěte 4 způsoby jak je zpracovat na zimu.

Ať se daří.

Článek Suchá hniloba rajčat a paprik. Jak si s ní poradit rychle a přírodně. se nejdříve objevil na Blíže k přírode.