Zahrada

Osvětlení pro silné sazenice zeleniny aneb pěstování pod světly

osvětlení pro sazenice

Dlouho jsem laškovala s myšlenkou svým sazenicím v zimě a brzkém jaře svítit. Již roky si pěstuji vlastní sadbu rajčat, paprik a jiné zeleniny a pozorovala jsem, že by začátkem roku vždy světlo navíc uvítaly. Dny jsou dlouhé, zamračené a ani na jižních oknech není dostatek světla pro to, aby se sazenice zbytečně nevytahovaly. Nastudovala jsem si co nejvíce o tom jak rostlinám svítit a zakoupila jednoduchá světla na pěstování sadby. V indoor pěstování nejsem žádný expert, ale domnívám se, že mohu nabídnout to nejnutnější, co byste měli o svícení rostlinám vědět. V tomto článku se dočtete základní informace o osvětlení pro sazenice, abyste se na ně mohli spolehnout.

Je osvětlení pro sazenice nutné?

Samozřejmě se lze obejít i bez svícení, ale svícení nebo přisvěcování sazenicím vám umožní významně protáhnout sezónu. Budete si tak moc předpěstovat sadbu dříve a logicky také začít dříve sklízet zeleninu.

Jaké jsou výhody osvětlení?

  • Umožní vám časný výsev zeleniny, která má dlouhé vegetační období, např. některé druhy chilli paprik.
  • Budete mít pod kontrolou množství světla (světelný tok) a nebudete se tak muset spoléhat na počasí.
  • Umožní vám předpěstovat sadbu prakticky všude doma, nejen na oknech a nejen na těch jižních.
  • Rostliny budou díky vhodným podmínkám lépe a rychleji růst, nebudou zbytečně vytáhlé a mohou přislíbit větší výnosy.
Sazenice se mi kdysi vytahovaly i u jižního okna..

Jako nevýhody pak spatřuji vyšší náklady, jak už pořizovací, tak následně energetické. Je dobré si předem spočítat energetické náklady a zvážit tak pořízení světel pro pěstování. Můj jednoduchý setup složený ze dvou zářivek s výkonem 36 W mě při ceně 7 500 Kč za MWh a 14 hodinovém svícení vyjde na 230 Kč za měsíc. V případě pouhého přisvěcování 2 hodiny před rozedněním a 2 hodiny po setmění to bude samozřejmě méně. Vaší spotřebu si pak můžete spočítat v této online kalkulačce.

Výběr vhodných světel

Lidé, kteří svítí rostlinám se dělí na dva tábory. Jedni jsou zastánci zářivek a ti druzí LED světel. Energeticky úspornější jsou LED světla, ale zároveň jsou až 2 x dražší. LED světla se rozhodně vyplatí pokud svícení budete využívat celoročně např. na pěstování microgreens a nebo pokud budete pod světly pěstovat větší množství sadby.

Pokud však světlo vytáhnete jen na dva až tři měsíce v roce a budete si chtít vypěstovat jen desítky kusů sazenic, tak mohou být klasické zářivky ekonomičtější volba. Byla to i má volba, ovšem dle evropské směrnice 2011/65/EU bylo v Evropě v roce 2023 ukončeno zavádění klasických zářivek na trh s možným doprodejem skladových zásob. Je však možné získat zářivky z druhé ruky ze škol, hal a kanceláří. Určitě se zkuste poptat v okolí.

Plocha osvícení

Další důležitý faktor výběru pro vás vhodného osvětlení pro sazenice je velikost, tedy jak velkou plochu budete potřebovat osvětlit a kolik se tam vejde rostlin. To je samozřejmě čistě na vás a vašich preferencích. Zvažte také kam rostliny se světly umístíte. Zda-li je to čtvercový prostor někde na stole, nebo spíše podlouhlý prostor na okně k přisvěcování?

Já volila právě podlouhlý typ světla, který se dá eventuelně umístit na okno nebo pod okno. Bydlím v bytě, kde začínám sadbu již v zimě a opravdu nemám příliš místa na zbyt. Většina lidí se zahradou však mají domy a tudíž mají více místa. Oblíbené jsou různé skříně, stany nebo regály s více patry.

Potřebné parametry světel k pěstování

Takže jaká světla jsou vhodná na pěstování? Jak se začnete prodírat nabídkou možných světel k pěstování, tak narazíte na pro laika poměrně složité parametry jako je teplota světla, světelný tok, napětí, průměrná životnost, patice a další. Nejednoho člověka to otráví, také jsem si tím prošla, ale dala jsem si tu práci se v tom zorientovat a nastudovat si co naše sazenice potřebují pro správný růst. Pokusím se vám to předat co nejjednodušší formou.

Teplota barvy světel k pěstování

Pro rostliny obecně je nejvhodnější full spektrum světlo. Vytváří výhodnou rovnováhu mezi červeným a modrým světlem, podobný slunečnímu svitu. Vyhovuje většině rostlinám, včetně těch pokojových.

Jistě víte, že světla mohou vyzařovat různé teploty barvy od studeného bílého světla až po velmi teplé žluté světlo, tzv. teplota chromatičnosti. Můžeme si tyto dva póly představit na Kelvinově stupnici. Vlevo je žluté až načervenalé světlo s hodnotami okolo 3000 K, toto světla se pro pěstování nehodí, sice pomáhá rostlinám v růstu, ale příliš teplé světlo může způsobit nechtěné vytahování sazenic. Napravo je zase chladné modré světlo okolo 7000 K, které reguluje růst a udrží rostliny a sazenice nízké.

Nejpodobnější full spektru připomínající denní světlo jsou světla s hodnotou 5000 K – 6500 K, dobře budou fungovat i nižší hodnoty okolo 4100 – 4500 K.

Kelvinova stupnice pro lepší představu barvy světla.

Světelný tok, lumeny a fotony

Lumen (Lm) je jednotka světelného toku vyjadřující kolik viditelného světla ze zdroje vychází. Čím více zdroj světla lumenů má, tím je silnější. Pro předpěstování sazenic zeleniny, která preferuje plné slunce je minimální hodnota lumenů 2000 – 3000. Čím jsou pak rostliny starší, tak vyžadují silnější světlo s více lumeny. Pokud chceme, aby rostliny pod světly kvetly a plodily, tak se dostáváme k hodnotám až 10000 lumenů.

Je důležité zmínit, že lumeny nám ukazují kolik světla jsme schopni zachytit lidským okem. Rostliny ale k fotosyntéze vstřebávají světlo odlišně. Pro pěstování rostlin se tak ujala jednotka PPF vyjadřující množství fotosynteticky aktivních fotonů emitovaných světelným zdrojem za 1 sekundu (μmol/s).

Následně jednotka PPFD (Photosynthetically photon flux density), která udává množství fotonů v mikromolech dopadající na plochu 1 m2 za jednu sekundu. Tady už to začíná být hodně komplikované a vyznají se v tom hlavně pěstitelé konopí. Myslím, že se od tohoto klidně můžeme odpíchnout jako pěstitelé zeleniny. Pokud nám jde jen o pěstování sazenic zeleniny, tak bychom měli požadovat alespoň minimálně 100 – 300 μmol/m2s.

PPFD se udává se v μmol/m2s. Pro konopí se doporučuje PPFD do nějakých 100 μmol/m2s pro malé sazeničky a klony. 300-500 μmol/m2s pro mateční rostliny. 500–700 μmol/m2s pro rostliny ve vegetativní fázi a 700–2000 μmol/m2s pro rostliny ve fázi kvetení

Zdroj: pestovat.cz
osvětlení pro sazenice zeleniny
Bohužel tyto pokročilé parametry se u klasických zářivek nedozvíme.

Výběr světla

Výběr světla/světel vždy bude záležet na tom kolik chcete investovat a jak velký prostor budete chtít osvítit, tedy kolik sazenic pod světly budete chtít pěstovat. Nabízím tedy 3 možnosti, které můžete zvážit.

Chci to nejlevnější

Pokud chcete investovat naprosté minimum, ale chcete svým sazenicím dopřát světlo navíc v podobě pouhého přisvěcování před rozedněním nebo po setmění, tak dobrou volbou může být tato jednoduchá stojací lampa:

Chci ideální poměr cena/výkon

Jde vám o poměr cena/výkon? Pak vám bude jako mně stačit zářivka se správným výkonem. Já si pořídila zářivky, které dle prodejce používá i Botanický ústav Akademie věd České republiky.

Já jsem spokojená s tímto setupem:

Jednoduché, levné a účinné osvětlení pro sazenice.

Chci kvalitní LED osvětlení

Tady je opravdu z čeho vybírat. Já bohužel nemám konkrétní zkušenost s žádným LED světlem, ale když jsem se rozmýšlela, které osvětlení pro sazenice koupit, tak jsem zvažovala toto světlo:

Kolik hodin denně svítit?

Hned jakmile vyrostou první listy sazenic je světlo naprosto klíčovým faktorem. Nabízí se nám dvě možnosti:

  • pěstební světlo jako hlavní zdroj světla
  • pěstební světlo k přisvěcování jako doplněk k dennímu světlu

Záleží na podmínkách, které máte doma. Tradičně se sazenice pěstují na oknech nebo ve sklenících a tam lze rostlinám svítit jen několik hodin večer po setmění.

Obecně rostliny ve vegetativním stavu, tedy ve fázi růstu potřebují přísun světla 12-18 hodin denně (okurky, rajčata a papriky 14 hodin denně). Pokud se tedy rozednívá v 8 a slunce zapadá v 5, je to 9 hodin světla (navíc nepředvídatelné intenzity). Pak je vhodné denní světlo doplnit o umělé a svítit ještě dalších 5-9 hodin. Můžeme si to rozdělit třeba na 3 hodiny svícení před úsvitem a 3 hodiny po setmění.

Logicky, pokud pěstební světla budeme brát jako hlavní a jediný zdroj světla, tak je budeme muset zapnout alespoň na 12, ideálně 14 hodin denně.

Potřebují rostliny tmu?

Ano, rostliny potřebují tmu, tak jak je t v přírodě přirozené. Je to kvůli správnému fungování metabolismu, fáze odpočinku a dalších přirozených procesů v rostlině.

Jak daleko umístit osvětlení od rostliny?

Výšku světla vždy přizpůsobte výšce rostlin. Jak rostliny porostou je vhodné světelný zdroj zvedat, aby se nestalo, že se rostliny od zdroje světla popálí. Dobrým ukazatelem je dát ke vrcholu rostliny ruku. Pokud nás zdroj světla nepálí, nemůže spálit ani rostliny. Obecně se doporučuje nastavit výšku světla 20 – 50 cm nad vrcholky rostliny. Většinou platí, že čím níže světlo nad rostlinou je, tím více světla je rostlina schopná přijmout.

Osvětlení rostlin

Doufám, že jsem vám tímto článkem pomohla udělat si lepší představu co svícení rostlinám obnáší a jaké může přinést výhody. Ano, jako hobby zahradníci se bez něho jistě obejdeme, ale pokud chceme kvalitní sadbu zaručující dobré pěstební výsledky, tak opravdu doporučuji do nějakého pěstebního světla zainvestovat. Počáteční investice nemusí být velká a věřím, že na pěstitelských výsledcích se brzy vrátí.

V mém případě jsem zvolila klasickou zářivku s jednoduchým svítidlem. To jsem umístila na dva stojánky spojené dřevěným hranolem, na které jsem pověsila svítidlo na řetízkách, abych mohla nastavovat výšku. Do budoucna bych si ráda nechala vyrobit nějakou bednu, kterou bych zevnitř pokryla reflexní folií, aby se světlo zbytečně nerozptylovalo do okolí.

Ať to roste!

Chcete se přiblížit?

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU A ZÍSKEJTE NEJNOVĚJŠÍ, TIPY, NÁVODY A INSPIRACI.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by se vám také líbit...