Nespornou výhodou šípků je, že jsou hojně rozšířené. Šípkové keře najdete ve městech, v parcích, na stráních, na okrajích luk, podél cest a silnic. Dejte si ale pozor na sběr šípků u frekventované silnice nebo u pole, kde se stříkají pesticidy.

Kdy a jak sbírat šípky?

Šípky sbíráme jakmile jsou plně vybarvené a tvrdé od konce srpna do října.

Šípky k sušení by neměly projít mrazem. Sbíráme sytě červené tvrdé plody, ideálně za slunného dne, kdy je jejich obsah vitamínu C nejvyšší.

Šípky sbíráme do košíku nebo do plátěné tašky. V igelitu by se mohly zapařit. Při sběru buďte opatrní abyste se nepopíchali o trny. Klidně si na sběr vezměte zahradnické rukavice. Šípky netahejte ze stopky, ale před stopkou je zlomte.

Šípky, které prošly mrazem jsou měkké, mají vitamínu C až o polovinu méně, ale dají se využít stejně dobře jako tvrdé. Měkké šípky jsou sladší a pro mě jsou výbornou pochoutkou za podzimních procházek. Vymačkávám si sladkou nakyslou dužinu přímo z utrženého šípku.

Sušení šípků na čaj

Nasbírané šípky doma přebereme a odstraníme nedozrálé, nahnědlé nebo jinak znehodnocené plody. Můžeme odstranit zbytky stopek a odříznout okvetí, ale není to nutné. Celé šípky pak opláchneme a necháme oschnout na utěrce. Máme několik možností jak sušit šípky. Sušení šípků by mělo být rychlé, aby si zachovaly nejvíce vitamínů a minerálů.

1. Sušení šípků v troubě

Šípky rozprostřeme v jedné vrstvě na plechu a sušíme ideálně v horkovzdušné troubě na 60 – 70 °C. Pokud nemáte v troubě větrák, nechte pootevřená dvířka s nějakou zátarasou, aby se šípky nespálily. Počítejte, že se takto budou sušit přibližně 4-8 hodin. Záleží na vašich podmínkách.

2. Sušení šípků v sušičce

Sušení v sušičce doporučuji ze všeho nejvíc. Celý proces sušení tak máte pod kontrolou. Teplotu sušení nastavte na 60 – 70 °C. Proces sušení bude probíhat zhruba 6 hodin, záleží na velikosti šípků i zvolené teplotě.

3. Sušení šípků na slunci nebo v domácích podmínkách

Nejlevnější, ale nejméně doporučovaný způsob sušení, je na slunci nebo doma. Pozvolné pomalé sušení šípků má za následek největší ztrátu vitamínu C.

Šípky si rozložte do jedné vrstvy na tác, plech nebo jiné mělké nádoby. Pokud panují slunečné podzimní dny, můžete šípky přemístit ven na slunce, které urychlí celý proces sušení. V domácích podmínkách doporučuji šípky umístit na radiátor, poblíž topení, kamen nebo na slunný parapet. Před prachem je chraňte utěrkou. Sušit se budou zhruba 2 – 4 týdny.

Skladování sušených šípků

Aby si šípky zachovaly co nejvyšší kvalitu a obsah vitamínu C, skladujeme je zcela vysušené ve vzduchotěsné nádobě. Uzavíratelná sklenice bude to nejlepší. Skladujte je v suchu, temnu a ideálně v chladu. Zvládnou ale i skladování v pokojové teplotě. Ve špajzu nebo ve skřínce vydrží až dva roky. Po jednom roce skladování se ovšem jejich léčivé účinky snižují.

Příprava čaje ze šípků – 3 způsoby

1. Běžná příprava šípkového čaje je odvarem z celých sušených nebo čerstvých šípků. Hrst šípků vařte na mírném ohni v půl litru vody zhruba půl hodiny. Před koncem varu zkuste šípky lehce pomačkat, aby se z nich uvolnilo více vitamínů a chuti. Dejte ale pozor abyste neprotrhli jejich slupku a neuvolnili tak chloupky, které se nacházejí uvnitř se semínky. Chloupky mohou být nepříjemně dráždivé při polknutí. Scezené šípky pak můžete vyvařit znovu až 4x s tím, že druhý a třetí nálev bývá nejkvalitnější.
2. Pokud chcete zachovat co nejvíce vitamínu C, je možné nechat šípky louhovat ve vodě přes noc. Druhý den vše zahřejte asi na 90 °C, nechte 10 minut stát, sceďte a popíjejte. Chuť nebude tak výrazná jako při odvaru, ale dostanete z šípků více prospěšných látek.
3. Je možné připravit nálev nebo odvar z drcených šípků. Vše ale pak musíte přecedit přes plátno a sítko, abyste se vyhnuli dráždivým chloupkům, které šípky obsahují.

Pokud čaj osladíte lžičkou medu a citronem, vznikne vám lahodný nápoj, který nikdo neodmítne. Čaj je vhodné podávat dlouhodobě. Posiluje imunitu a svým močopudným účinkem se uplatní při zánětech v oblasti močového měchýře.

Pokud vám to přijde až moc složité nebo prostě jen nemáte na přípravu šípkového čaje čas, tak je vždy možnost koupit si sáčkový šípkový čaj v nejrůznějších směsích.

Při přiměřené konzumaci mohou čaj užívat i těhotné a kojící ženy.

Léčivé účinky šípků

Šípky jsou pozoruhodné skutečně vysokým obsahem vitamínu C, sběr šípků se tak jednoznačně vyplatí. Podle druhu růže obsahuje čerstvá dřeň šípku 300 až 1200 mg vitamínu C ve 100 g. Zatímco pomeranč ve 100 g obsahuje „pouhých“ 50 mg.

Šípky dále obsahují beta karoten, vitamíny A, K a skupiny B, třísloviny, flavonoidy, pektin a 4% minerálu, z nichž polovinu tvoří draslík a vápník.

Šípky tedy uplatníme při:

• chřipce a nachlazení
• podpora trávení
• proti zácpě
• onemocnění ledvin a močového měchýře
• podpora srážlivosti krve
• posílení organismu
• urychlení rekonvalescence

Jak vidíte, sběrem šípků a jejich zpracováním můžete ušetřit nemalé peníze na vitamínové doplňky. Vitamín C ze šípků je navíc přirozenější pro náš organismus. Další tipy jak ušetřit se dočtete v Jak šetřit peníze a přírodu zároveň.

Oblíbené recepty ze šípků

Nejčastěji šípky zpracovávám na čaj, ale ráda jednou za pár let vyrobím i šípkový likér a sirup. Šípky jsou ale i blahodárné pro naši pleť. Přečtěte si návod na výrobu šípkového oleje na pleť.

Šípkový likér

Vydejte se na sběr šípků a vytvořte si výborný šípkový likér. Ještě se budete krotit jako já, abych dodržovala doporučené dávkování.

Suroviny

• 1 l rozmačkaných čerstvých šípků (můžete je naklepat jako řízky)

• 1 l alkoholu (vodka, pálenka)

• 500 g cukru

• 1,5 l převařené vody

Postup

Rozmačkané šípky zalijeme alkoholem a necháme macerovat 14 dní za pokojové teploty. Po 14 dnech vše přecedíme přes plátno a alkoholový macerát doplníme cukernatým roztokem z cukru a vody. Pijeme 1 skleničku denně.

Šípkový sirup

Šípkový sirup je velice chutný způsob zpracování šípků. Doporučila bych jeho užívání hlavně pro děti, které nepřijímají dostatek vitamínu C z ovoce a zeleniny. Lžička syrupu pokryje půlku denní dávky vitamínu C pro děti.

Suroviny

• 4 hrnky šípků

• 2 hrnky vody

• 2 hrnky cukru

• 1 lžíce citrónové šťávy

Postup

Šípky umyjte a odřízněte suché okvětí. V hrnci nechte dojít k varu 2 hrnky vody. Jakmile se voda začne vařit, přidejte šípky a nechte to probublávat za mírné teploty. Po 20 minutách vidličkou zkontrolujte, jestli jsou šípky dostatečně měkké. Pokud ano, slejte obsah hrnce do sítka s gázou. Lžící se snažte šípky rozmělnit a vytlačit z nich veškerou šťávu. Po vystydnutí vše v gáze ještě vymačkejte dlaněmi. Vymačkanou šťávu zahřejte znovu na plotně a přidejte dva hrnky cukru. Sirup důkladně promíchejte, stáhněte z plotny a přidejte lžící citrónové šťávy. Vzniklý sirup přelijte do uzavíratelné sklenice a skladujte v lednici kde vydrží až 6 měsíců.

Zdroje:

RICHTÁROVÁ, Eva. Bylinky: zdraví z přírody. [Ludgeřovice]: Pali, c2012. ISBN 978-80-87389-17-1.

JANČA, Jiří a Josef Antonín ZENTRICH. Herbář léčivých rostlin. Ilustroval Magdalena MARTÍNKOVÁ. Praha: Eminent, 1998. ISBN 80-85876-45-0.

Článek Sběr šípků, jejich sušení a příprava šípkového čaje se nejdříve objevil na Blíže k přírodě.

Některé rostliny se opylují vlastním pylem – jsou samosprašné. Jiné potřebují pyl jiných rostlin stejného druhu – jsou cizosprašné. O opylování cizosprašných druhů se většinou postará vítr nebo hmyz. Pro semenaření je jednodušší získávat semena ze samosprašných druhů, kde máme velkou jistotu, že se jedná o semena čistá a nezkřížená. U cizosprašných druhů to může být složitější.

Úvod do semenaření: Kapitola první

Samosprašné druhy zeleniny

Jestliže se semenařením začínáte, měli byste se zaměřit na tyto samosprašné druhy: hrách, fazol, rajče, paprika a lilek. Můžete tak na zahradě současně semenařit více odrůd stejného druhu, ovšem měli byste udržovat vzdálenost jednotlivých odrůd alespoň 1-2 metry. Riziko zkřížení odrůd je tady nízké. Opylení si rostlina zajistí sama vlastním pylem, můžeme jí však pomoci a lehce s ní při kvetení zatřást. To se vyplatí například ve sklenících či fóliovnících.

Cizosprašné druhy zeleniny

Většina zelenin je cizosprašných. Je to např. mrkev, petržel, okurka, mangold, cibule, kadeřávek, lebeda zahradní, dýně, zelí, celer, pastinák, kedlubna, kukuřice a řepa. Pokud tedy na zahradě nedodržíme tzv. izolační vzdálenost mezi jednotlivými odrůdami a příbuznými druhy zelenin, která se pohybuje od 100-250m, neměli bychom se pokoušet je semenařit. Riskovali bychom, že se nám díky větru a opylovačům zkříží mezi sebou. Min. izolační vzdálenost je možné zkrátit, pokud je mezi dvěma odrůdami nějaký dům, zeď, porosty stromů či keřů nebo bohatý porost květin.

Botanická příbuznost

Spousta kulturních rostlin byly lidmi vyšlechtěny z jednoho botanického druhu. Často se tedy nekříží jen odrůdy mezi sebou, ale i samotné druhy zelenin. Může se nám lehce povést zkřížit spolu cuketu a patizon, ačkoliv se jedná o dvě různé plodiny. Abychom se v tomto botanicky druhovém křížení vyznali, je třeba znát nebo si vyhledat latinské názvy konkrétních plodin, které bychom chtěli semenařit.

Z latinských názvů druhů zelenin vždy vyčteme, jestli se spolu více druhů kříží či nikoliv. Název vždy obsahuje jméno rodové a druhové. Například zelí je latinsky Brassica oleracea var. capitata, první jméno je rod a druhé druh. Právě druhové jméno nám napoví s kterými jinými druhy zelenin se zelí kříží a může tak být jejich pylem opylováno. Zelí se může křížit např. s kedlubnou Brassica oleracea var. gongylodes a brokolicí Brassica oleracea var. italica. V jednom roce tedy na jedné malé zahradě nelze semenařit zelí a kedlubnu zároveň.

Tabulka zobrazující botanické zařazení zelenin, které se mezi sebou kříží.

Při semenaření musíme být tedy obezřetní nejen na to co zrovna vykvete na sousední zahradě, ale také na to co se pěstuje na poli nedaleko. Navíc se některé kulturní plodiny kříží i se svými planými příbuznými. Nejtypičtějším příkladem je mrkev, která se kříží s hojným mrkvousem, neboli planou mrkví, která běžně roste na loukách. Pár rostlinek za plotem u cesty, tak může zhatit vaší dvouroční práci, protože mrkev je dvouletka a semena vytváří až druhý rok. Nehledě na to, že výsledek snažení se dozvíme nejdříve třetí rok po vysetí.

Závěr

Nejjednodušší je semenařit jednoleté samosprašné zeleniny jako jsou saláty nebo rajčata. Naopak semenaření cizosprašných druhů už vyžaduje mnohem více pozornosti a plánování. Jeden rok můžeme třeba semenařit jednu odrůdu červené řepy a druhý rok odrůdu řapíkatého mangoldu. Díky jejich botanické příbuznosti je nelze semenařit na malé zahradě v jednom roce, protože bychom riskovali jejich zkřížení. Dalším úskalím je, že u cizosprašných druhů pěstujeme na semeno vždy co nejvíce rostlin stejné odrůdy. Tím se zachová genetická variabilita. Při opylení vlastním pylem dochází u cizosprašných druhů ke snížení vitality potomků.

Pokud vás semenaření láka, ale potřebujete jasné a srozumitelné návody jak na to, tak si určitě pořiďte můj e-book Průvodce semenařením, kde vás provedu základní teorií a technikami pro pěstovaní kvalitního osiva 36 nejčastěji pěstovaných plodin našich zahrad.

Článek Semenaření samosprašných a cizosprašných druhů: Kapitola druhá se nejdříve objevil na Blíže k přírodě.

Na své příjmy si nestěžuji, ale pořád mi to jako mladému člověku nestačí na můj vytoužený sen pořídit si dům s velkou zahradou. Snažím se si tedy šetřit, abych měla základ na hypotéku, které se do budoucna asi nevyhnu. Peníze šetřím ve více oblastech, ale moje nejoblíbenější je zahradničení. Naštěstí máme k dispozici zahradu u mamky na chalupě, která je nedaleko místa bydliště. Můžeme si tak vypěstovat svou zeleninu a ovoce tam.

Zelenina a ovoce

V letní sezóně prakticky nekupujeme ovoce ani zeleninu. Jsme schopní si vypěstovat spoustu sezónní zeleniny a stravujeme se podle toho co právě dozrává, začíná to hráškem, saláty, mangoldem. Brzy nastoupí cukety, francouzské fazolky, rajčata, rané mrkve aj. Musím podotknout, že to samozřejmě není zadarmo a na zahradě si to musíme tzv. odmakat. Vyžaduje to mnoho úsilí, ale je to zároveň náš koníček.

Když bych si představila, že všechnu tu zeleninu budu muset kupovat, tak bych se nejspíš nedoplatila. Nehledě na to, že lokální strava nezatěžuje přírodu dalekou dopravou a zbytečným balením.

Nemusíme nutně pěstovat všechno, náš soused třeba pěstuje brambory a okurky, je možné s ním něco směnit, ale já mu ráda za výpěstky zaplatím. Získám tak brambory přes celou zimu a okurky nakladačky si naložím do sklenic.

Konzervace potravin

Každá správná pěstitelka si své potraviny také zavařuje a jinak konzervuje. Já zavařuji prakticky celé léto. V zimě tak máme své zásoby nakládané červené řepy, kvašené zeleniny, kečupů, pálivých omáček, nejrůznějších marmelád a dalších pochutin. Už jste někdy měli nakládané houby? Jsou vynikající.

Přečtěte si článek s tipy jak zpracovat rajčata a chilli papričky.

Vydejte se na sběr do přírody

Na jídle také šetřím tím, že jíme dost hub a jiných volně rostoucích plodů. Houby rostou po celý rok. V zimě rostou dřevokazné houby. Na jaře začnou růst výborné čirůvky májovky, pak kačenky české a smrži. Je třeba se v houbách vzdělávat a před konzumací se vždy ujistit, že máme správný druh.

Volně rostoucí ovoce

Nemáte svojí zahradu? Nevadí! V okolí vesnic, ale i malých a velkých měst nám naši předci vysázeli spoustu ovocných stromů a keřů, kde plody spadají na zem, uhnijou a v lepším případě je sežere divoká zvěř. Vydejte se na průzkum periférií a určitě na nějaké takové stromy narazíte. Já mám v našem okolí vytipovaný starý třešňový sad, hrušně podél cesty, několik starých jabloní s výbornými jablky, švestky, spousta druhů myrobalánů, vlašské ořechy a další. Pro začátek můžu vřele doporučit web a aplikaci na-ovoce.cz, kde dobří lidé zapisují souřadnice volně plodících stromů a keřů.

Vitamíny a léčiva zadarmo

O volné dny ráda vyrážím na louky, kde sbírám bylinky do čajů a mastí, které si vyrábím. Říká se, že na každou nemoc existuje bylinka. Zjistěte si, které bylinky by mohli být prospěšně právě pro vás a rozhlédněte se po okolí. Dost často ty správné bylinky rostou velice blízko, třeba zrovna na vaší zahradě. Doplňujete pravidelně vitamín C? Děláte dobře, ale co takhle ho užívat ve své přirozené formě. Největší zásobárnou vitamínu C jsou u náš šípky, které rostou snad všude. Nasušte si plody šípku a dopřejte si v zimě lahodný šípkový čas. Ušetříte tak za potravinové doplňky.

Věci z druhé ruky

Už dávno nepodléhám neustále novým modním trendům. Více se rozmýšlím, co potřebuji a co si koupím.

Sekáč neboli second-hand

Hodně oblečení jsem si nakoupila v mém oblíbeném sekáči v Mostě, do té doby než ho zavřeli. Řeknu Vám, že několik kousků, bylo tak kvalitních a nápaditých, že bych je v běžném obchodě s oblečením nesehnala. Chtěla bych varovat, před tím co se často stává a to je bezhlavé nakupovaní v akcích sekáčů, kdy je třeba vše za 10kč a vy si tak nakoupíte x kousků, které reálně vynosíte jen párkrát. Mám teď plnou skříň krásných letních šatů, ale ve finále celé léto trávím na zahradě v šortkách :D. No nic, potrpím si na nadčasové kousky a to co vyřadím nosím na swapové akce ve stylu přines co nepotřebuješ a odnes si co uneseš. Opět platí ta samá rada, dobře si rozmyslete co opravdu potřebujete. U oblečení se teď snažím držet těchto pravidel:

• míň je víc
• kvalita nad cenou

Nebojím se investovat třeba 6000 do kvalitních kožených pohorek, protože vím, že mi budou sloužit dlouhá léta a ve finále na nich vydělám. Vyvarujte se kupování levných nekvalitních kousků, které za rok vyhodíte.

Nábytek z bazarů

Když něco potřebuji, podívám se nejprve do online bazarů nebo na facebookový marketplace. Loni jsem sehnala starší, ale fešný gauč za odvoz a brzy si pojedu pro tv stolek a komodu za zlomek původní ceny. Kvalitní nábytek může sloužit dlouhá léta. Nemusí nutně skončit na sběrném dvoře. I vy, když se něčeho zbavujete, tak to můžete zkusit prodat za pár stovek/tisíc na bazarech. Pozor ale na zavlečení štěnic. Nábytek vždy dobře prohlédněte. Doporučuji pro jistotu použít horkovzdušnou páru.

Přivydělejte si něco bokem

Umíte péct kváskový chléb? Kvasíte zeleninu? Nebo třeba háčkujete čepice? Zkuste nabídnout své výrobky po známých a přijít si tak na nějakou kačku navíc. Já si občas přivydělám tím, že prodám přírodní mýdla a jinou kosmetiku, kterou vyrábím. Můžu tak nakoupit větší množství surovin za výhodnější cenu, takže i mě samotné pak vyjde vyrobená kosmetika levněji, než kdybych nakupovala v malém množství.

Vyrobte si, upečte si, opravte si aneb zlaté české ručičky

Tím, že jsem se naučila vyrábět přírodní kosmetiku ušetřím dost. Vyrábím si i mýdlo na praní, mýdlo na mytí nádobí, podlah a jiných povrchů. Mám tak netoxickou domácnost, neutrácím za domácnost majlant a nepotřebuji žádné plastové nádoby. Vytvářím méně odpadu a alespoň doma žiji ve zdravém prostředí bez zbytečné chemie.

Lidé už zapomněli na to být soběstační, zapomněli na dovednosti našich předků. Spoléhají na systém a jsou v něm uvězněni. Kdo řekl, že každý rok potřebujete nový telefon? Kdo vám řekl, že vaše bunda už je out? To vy rozhodujete. Dnes a denně se můžete naučit něco nového. I když už se nebudete pravděpodobně učit od svých předků. Já se učím spoustu dovedností z knih a z facebookových skupin. Jen si zadejte do vyhledávače co potřebujete a jistě narazíte na spoustu návodů. Kdo má čas, může se tím prolouskat, kdo nemá, tak může využít přehršel placených kurzů. Investice do vzdělání je ta nejlepší, tak na to myslete.

Pár tipů navíc

• Vyrobte si doma jogurt, je to opravdu snadné.
• K domácímu úklidu často postačí ocet nebo soda.
• Ocet funguje jako skvělá aviváž. Prádlo změkčí, rychle vyvane a udržuje vaší pračku bez vodního kamene.
• Buďte více venku a všímejte si, kde co roste.
• Choďte více pěšky, jezděte na kole nebo veřejnou dopravou.
• Nelyžujte, ale běžkujte, nic to nestojí.
• Zahradničíte? Začněte semenařit.
• Máte přebytky ze zahrady? Vyměňujte nebo je nabídněte za peníze.
• Používejte zdroje z okolí. Poptejte se známých a sousedů.
• Namnožte si pokojové rostlinky, třeba Aloe vera, můžete jimi obdarovat své přátelé.
• Sušením ovoce nebo zeleniny si vytvoříte skvělé zásoby na zimu bez potřeby konzervantů.
• V sezóně je zelenina levnější, nakupte větší množství a začněte kvasit. Kvašená zelenina v lednici vydrží až půl roku. Je probiotická a plná vitamínů.
• Dávejte na věci větší pozor, zvláště na ty drahé.

Článek Jak šetřit peníze a přírodu zároveň se nejdříve objevil na Blíže k přírodě.

Už si přesně nevzpomenu, jak mé semenaření začalo, jestli prvním vysemeněným měsíčkem lékařským nebo nějakým vnuknutím z internetu. Všechna ta semínka, vývoj rostlin a sběr vlastního osiva mě nadchlo. Zrození života mě fascinuje už dávno a malé semínko má v sobě tolik sil, že dokáže vyrůst v majestátní rostlinu. Ve správný moment semínko vyklíčí a v rytmických pohybech rostlina směřuje k reprodukci.

Množení rostlin

Rostliny se množí buď vegetativně, dělením, řízkováním, odnožemi, hlízami, cibulemi a oddenky. Anebo generativně či pohlavně, tedy semeny. Tady nastupuje naše oblast zájmu. Většinu práce ve spojení za nás obvykle obstará vítr nebo opylovači, my nemusíme dělat vůbec nic. Mnohdy ale semenaření vyžaduje pečlivé plánování a pozorování přírodních vlivů. U cizosprašné zeleniny, jako je třeba kukuřice, mrkev a cibule, se před odebráním osiva musíme ujistit, že se rostlina nesprášila s jinou odrůdou. U mrkve to může být například planá mrkev rostoucí na loukách. Abychom příští rok nezaplakali nad úrodou, je třeba obstarat mezi různými odrůdami dostatečnou vzdálenost, která může být až desítky metrů.

Jak začít semenařit

Pro začátek je lepší se zaměřit na bylinky a samosprašnou zeleninu. Běžné zahradní bylinky, jako je měsíček zahradní nebo bazalka, jsou na semenaření velice snadné. Z měsíčku si jen po odkvětu odebereme suchá hnědá semínka. S bazalkou je to malinko složitější, protože vytvořená semínka je potřeba nejprve ze suché rostliny vydrolit. Semenařit samosprašnou zeleninu může být velice uspokojivé. Jestliže rádi pěstujete například různé druhy rajčat, můžete si své sbírky semínek obohatit svými vlastními semínky. V dnešní moderní době je možné vyměňovat osivo přes sociální sítě nebo třeba v semínkovnách, které vznikají na veřejných místech po celé České republice. Jednu můžete založit třeba i vy sami.

Jak semínka uchovávat

Všechna Semínka se uchovávají zásadně vysušená, tak si svou klíčivost mohou zachovat roky. Semínka je tedy potřeba vysušit, stačí je několik dní rozprostřít na papíře, ošatce nebo talířku. Teprve pak je uskladníme v pytlíkách nebo sklenicích. Doma je skladujeme v suchu a temnu, nejlépe na nějakém chladném místě. Pokud chcete, aby si semínka uchovala svou klíčivost na dlouhé roky, můžete je dát zcela vysušená do mrazáku. Svá semínka si vždy nadepište tím, o jaký druh a odrůdu se jedná. Připište i rok, kdy jste semínka vypěstovali.

Proč v dnešní době semenařit?

1. Semenařením ušetříme – semínka nejsou levnou záležitostí a proto můžeme ušetřit značné prostředky, když se nám podaří si svá semínka vypěstovat.
2. Semenařením k větší soběstačnosti – taková krabice vlastních semínek nám může dodávat víru, že jsme schopni překonat světové, potravinové krize. Znalosti, které díky semenaření získáme jsou v dnešní době velice ojedinělé, to je potřeba změnit.
3. Adaptace rostlin na naše podmínky – během několika generací rostlin se můžeme pokusit o jejich přizpůsobení se na naše podmínky, jako jsou nadmořská výška, odolnost vůči nemocem a škůdcům na naší zahradě a v neposlední řadě náš styl zahradničení.
4. Hlubší napojení na rostliny – semenaření vyžaduje pečlivé pozorování a pochopení cyklů rostlin. Mnohdy si ani neuvědomíme, že některou zeleninu sníme ještě dříve, než stačí vykvést a vytvořit semena. Při semenaření pozorováním vybíráme ty nejlepší jedince, ze kterých si semínka uchováme. Můžeme se zaměřit na produkci, chuť, odolnost nebo délku vegetativní doby.
5. Pastva pro opylovače – tím, že necháme některou zeleninu vykvést, přilákáme více opylovačů, pomůžeme s jejich pastvou a vylepšíme biodiverzitu naší zahrádky.
6. Zachráníme staré a lokální odrůdy – takové odrůdy jsou dnes již vzácnost a je potřeba se je snažit udržet. Osivářský trh je dnes silně hybridizovaný, pomalu se vytrácí nehybridní odrůdy, které je možné semenařit. Konvenční zahradníci jsou tak odkázáni na každoroční nákup nového osiva.
7. Semenařením k větší biodiverzitě – dnes a denně zanikají staré odrůdy, které nahradily uniformní hybridní odrůdy produkované velkými osivářskými koncerny. Zelinářská nabídka supermarketu je omezená jen na několik odrůd, které se ve světě pěstují. Ochuzujeme se tak o vzácný genetický materiál, který po staletí šlechtily generace před námi.
8. Vlastní semínka můžeme darovat nebo vyměnit – získáváme tak žádanou komoditu. Každý zahradník bude jistě nadšený darováním neobvyklých odrůd. Ve výměnách můžeme směnit naše semínka za jiná. Na svém instagramu pořádám každoroční lednovou výměnu, kdy si semínka vyměňujeme poštou. Poznávám tak skvělé zahradníky, rozšiřuji si obzory a získávám neobvyklé odrůdy. Semenaření se pro mě stala uspokojující a naplňující činnost.

Přečtěte si druhý díl o semenaření samosprašných a cizosprašných druhů zeleniny. Pokud vás semenaření láká a chtěli byste se zaměřit na semenaření zeleniny a nejčastěji pěstovaných plodin našich zahrad, tak si určitě pořiďte můj e-book Průvodce semenařením.

Článek Úvod do semenaření: Kapitola první se nejdříve objevil na Blíže k přírodě.