Když se řekne houbaření, většina lidí si představí podzimní les. Vlhkou půdu, spadané listí a košík plný hřibů nebo křemenáčů.

Jenže houbařská sezóna začíná mnohem dřív.

První jarní houby se v přírodě objevují už v době, kdy se les teprve probouzí po zimě. Celkem plynule navazují na zimní jedlé houby, někdy už v březnu, častěji v dubnu. Není jich tolik jako na podzim a často jsou nenápadné. O to větší radost ale přinášejí.

Jarní houbaření má navíc úplně jinou atmosféru. Les je světlý, lépe průchozí, svěží. Většina lidí má ještě pocit, že na houby je brzy. Právě proto může být jaro krásné období pro klidné objevování toho, co příroda nabízí.

Kdy začíná houbařská sezóna na jaře

První jarní houby se objevují obvykle mezi březnem a dubnem. Přesné načasování ale hodně závisí na počasí.

Důležité jsou hlavně dvě věci:

• dostatek vláhy
• postupné oteplení půdy

Po mírné zimě a vlhkém jaru se mohou první houby objevit opravdu brzy, v nížinách i v únoru. Naopak při dlouhém suchu může být jarní sezóna krátká nebo slabší.

Na rozdíl od podzimního houbaření je jaro spíš krátké období. Některé druhy se objevují jen několik týdnů a pak zase mizí. O to víc se vyplatí chodit do lesa pravidelně a všímat si změn v přírodě.

Nejznámější jarní houby

Na jaře se u nás objevuje několik druhů hub, které jsou mezi houbaři dobře známé. Některé jsou velmi ceněné, jiné je lepší v lese jen obdivovat.

Ohnivec rakouský

Jednou z úplně prvních hub, které se na jaře objevují, je ohnivec rakouský.

Je nepřehlédnutelný – má jasně červenou až oranžovou barvu a tvar malých mističek nebo kalíšků. Často roste přímo na zemi nebo na zbytcích dřeva, kde doslova svítí mezi listím.

Kde roste:

• vlhčí listnaté lesy
• podél potoků
• na tlejícím dřevě nebo větvích

Kdy ho hledat:

Objevuje se velmi brzy, často už od února nebo března, pokud je mírná zima.

Ohnivec je jedlý, ale většinou se nesbírá kvůli množství – spíš potěší jako první barevná houba jara.

Kačenka česká

Velmi typickou jarní houbou je kačenka česká.

Na první pohled je trochu podobná smrži, ale její klobouk je hladší a připojený ke třeni jen v horní části.

Kde roste:

• lužní lesy
• v sadech a pod růžovými keři
• podél potoků
• vlhčí listnaté porosty
• často pod topoly nebo vrbami

Kdy ji hledat:

Často už od konce března nebo začátku dubna.

Kačenka česká je jedlá houba, ale podobně jako u smrže je důležité mít jistotu v určení.

Smrž obecný

Jednou z nejznámějších jarních hub je smrž obecný.

Poznáš ho podle charakteristického klobouku, který připomíná voštinu nebo včelí plástve. Celá houba působí lehce a dutě.

Kde roste:

• listnaté lesy
• staré sady
• okraje cest
• lužní lesy

Kdy ho hledat:

Obvykle od dubna do května, podle počasí.

Smrže patří mezi velmi ceněné jedlé houby. Zároveň je ale dobré mít jistotu v určení, protože existují i druhy, které mohou být zaměnitelné.

Smrž kuželovitý

Dalším druhem je smrž kuželovitý, který je podobný smrži obecnému, ale má výrazně protáhlejší a kuželovitý klobouk.

Kde roste:

• spíš v jehličnatých nebo smíšených lesích
• na okrajích lesních cest
• na světlejších místech

Kdy ho hledat:

Také na jaře, většinou v dubnu a květnu.

Stejně jako ostatní smrže je jedlý a mezi houbaři velmi oblíbený.

Jak jarní houby v přírodě najít

Jaro v lese má zvláštní klid.
Není tam tolik lidí jako v hlavní houbařské sezóně a příroda se teprve probouzí po zimě. Právě v těchto chvílích si člověk často znovu uvědomí, jak moc nám pobyt venku pomáhá zpomalit a nadechnout se.

Pokud tě tohle téma zajímá víc, psala jsem o tom podrobněji v článku Jak se po zimě znovu napojit na přírodu.

Pomáhá několik jednoduchých věcí:

• chodit pomalu
• dívat se spíš na strukturu země než na velké tvary
• sledovat vlhká místa
• vracet se na stejná stanoviště

Když jednou najdeš dobré místo, často se vyplatí vrátit se tam i další rok. Některé lokality totiž jarním houbám vyhovují dlouhodobě.

Jak jsem poprvé našla jarní houby

Pamatuju si, jak jsem poprvé našla krásné ukázkové smrže. Les jsem si vytipovala a vydala se na průzkum. Šla jsem po staré cestě lemované jasany a ještě než jsem se vůbec vydala do terénu, jeden kousek rostl přímo na cestě. Další ukázkové kousky pak rostly na plácku u jasanů. Zajímavé je, že ten plácek plodí každoročně, ale v celém lese je takových plácků jen pár a jinde je nenacházím.

Od té doby mám jarní houbaření spojené spíš s objevováním než se sběrem. Člověk ví, že jich nenajde plný košík – ale o to víc si všímá lesa kolem sebe.

Proč má jarní houbaření jinou atmosféru než podzimní

Jaro v lese má zvláštní klid.

Není tam tolik lidí jako v hlavní houbařské sezóně. Les se teprve probouzí a všechno působí trochu pomaleji.

Možná právě proto se při jarním hledání hub člověk víc dívá kolem sebe.

Všimne si:

• prvních květů
• nových listů na stromech
• vody, která po zimě zůstává v lesní půdě

Houbaření se tak stává spíš způsobem, jak být v přírodě, než jen cílem naplnit košík.

Závěrem: houbařská sezóna začíná dřív, než si myslíme

Pokud chodíš na houby hlavně na podzim, možná stojí za to zkusit vyrazit do lesa i na jaře.

První jarní houby sice nebývají tak nápadné ani hojné, ale jejich hledání má své kouzlo. A často právě díky nim člověk zjistí, že houbařská sezóna vlastně začíná mnohem dřív, než jsme zvyklí.

Stačí zpomalit, dívat se trochu jinak a nechat se překvapit.

Článek Jaké houby rostou na jaře: kačenka, smrž a další jarní druhy se nejdříve objevil na Blíže k přírode.

Penízovka sametonohá

(Flammulina velutipes)

Penízovka je chutná odolná houba, která vydrží mrazy až do -10°C. Roste od října do března v trsech na listnatých stromech, tlejících kmenech a pařezech. Díky své delikátní chuti ji celý svět zná pod japonským jménem enoki. Kloubouk má široký 3-8 cm a je medově zbarvený do oranžova. Noha je tmavá, hnědočerná. Záměna je možná s mírně jedovatou třepenitkou svazčitou, která však nemá tmavou nohu.

Penízovky se vyplatí přidávat do polévek či omáček pod maso. Jako jiné dřevokazné houby vykazuje léčivé vlastnosti. Obsahuje látky s antibakteriálním a protirakovinným účinkem. Nejjednodušší je naložit houbu do silného alkoholu a vytvořit tak tinkturu.

Jidášovo ucho

(Auricularia auricula-judae)

Jidášovo ucho neboli bolcovitku bezovou možná znáte z čínské kuchyně a zeleninových mražených směsí. Možná ale budete překvapeni, že u nás poměrně hojně roste. Vyskytuje se celoročně, zejména od podzimu do jara. Roste ve skupinkách, převážně na bezu černém, který najdete vždy poblíž lidských stavení. Svým vzhledem připomínajícím ucho je nezaměnitelné. Má červenohnědou až kaštanově hnědou barvu a chrupavčitou konzistenci.

Jidášovo ucho je výborné v rizotu a zeleninových směsích. Je vhodné k sušení. Před přípravou se namočí do horké vody, tak nabobtná do čerstvé podoby. Chutí je nevýrazné, ale konzistencí zcela ojedinělé. Léčivé účinky této houby jsou mimo jiné stimulace imunitního systému a celkové posílení organismu.

Hlíva ústřičná

(Pleurotus ostreatus)

Známá léčivá houba hlíva ústřičná roste od konce léta až do zimy. Najdete ji hlavně v listnatých lesech na stromech a spadlých kmenech zejména buků, ořešáků, vrb a topolů. Pokud narazíte na les, kde je spadlých stromů dost, můžete si naplnit košík během chvilky. Není výjimkou najít zcela obsypaný pařez nebo celý kmen. Hlíva ústřičná roste v trsech, vážící i několik kilogramů, a může být vlivem prostředí různě barevná. Klobouk bývá zpočátku růstu šedohnědý až šedofialový a stářím světlá. Často mívá bílý povlak z vyprášených výtrusů, který je neškodný a vytváří se i doma před zpracováním. Lupeny jsou zpočátku bílé až krémové a postupně tmavnou až žloutnou. Zaměnit se dá za hlívu plicní, která ovšem roste v létě.

Hlíva ústřičná je ceněnou kulinářskou houbou s širokým uplatněním v kuchyni. Mým nejoblíbenějším zpracováním je falešná dršťková polévka, která je díky odvaru z houby skvělým imunostimulačním jídlem. Z čerstvé a sušené houby si můžete připravovat odvary pravidelně a udělat si tak 3 týdenní léčivou kůru před začátkem podzimu. Hlíva navíc působí jako skvělý antioxidant, snižuje krevní cukr a cholesterol.

Před jakoukoli konzumací hub mějte 100% jistotu, že nedošlo k záměně. Doporučuji Mykologickou poradnu ve veřejné facebookové skupině.

Článek Jedlé houby, které můžeme sbírat v zimě se nejdříve objevil na Blíže k přírode.